Samozvaný mstitel silniční agrese vyfasoval 200 hodin veřejných prací

Melichar si podle obžaloby loni koncem léta stáhl z internetu a na počítači upravil policejní a vojenský průkaz a vytiskl si je. Následně se pak jimi měl prokázat v Praze při kontrole několika náhodných aut. Tím se dopustil padělání a pozměnění veřejné listiny a přisvojení pravomoci úřadu, za což mu hrozily až tři roky vězení.

Řidič sanitky Melichar se soudu víceméně přiznal. „Považuji za nesporné, co řekla paní zástupkyně. Došlo k tomu, měl jsem ty doklady. Ale nedošlo k žádné škodě,“ uvedl. Nicméně odmítl, že by od kontrolovaných řidičů převzal občanský nebo řidičský průkaz. „Nepředstavil jsem se jako policista. Řekl jsem, že jsem voják,“ upřesnil Melichar.

Pak obžalovaný začal vysvětlovat, co ho k falešným kontrolám vedlo. Uvedl, že jako řidič najezdí za měsíc na dvacet tisíc kilometrů a to, co se děje na českých silnicích, ho vytočilo. „Podjíždění odstavným pruhem nebo pruhem pro sanitky, vybržďování. Lidé používají auto jako zbraň. Nelíbilo se mi, že lidi toho zneužívají, podvádějí, prochází jim to...,“ vysvětlil muž.

Několikrát se prý v minulosti snažil podobné prohřešky řidičů řešit s policií, setkal se prý ale s lhostejností, bez videozáznamu či svědků s tím prý těžko něco udělá. „Řekl jsem si, tak O.K., prostě jediné, jak to půjde, bude někoho potrestat, pokárat...,“ pokračoval Melichar. Padělal proto vojenský a policejní průkaz a pořídil si v tržnici výstražná zařízení, která umístil na auto.

Když pak loni v září viděl, jak řidič auta na Praze 7 podjel zprava kolonu, přes chodník i tramvajový pás a projel na červenou, rozhodl se jednat. Auto dojel a zastavil a prokázal se vojenským průkazem.

„Řekl jsem mu, že ho pokutovat nemůžu, že nejsem policista, ale že tohle se nedělá,“ řekl soudu Melichar s tím, že od řidiče nepřevzal občanský ani řidičský průkaz, jak tvrdila obžaloba. Řidič mu prý jen podal technický průkaz, Melichar mu ale jen zopakoval, že ho pokutovat nemůže a rozhodně po řidiči prý nechtěl žádné peníze.

Melichara o několik dní později zadržela policie v centru Prahy.

„Jsem si vědom toho, že jsem nezvolil šťastné řešení. Došla mi trpělivost sám dostávat, být káraný za věci a ostatním to prochází. Nikomu jsem neublížil, bezdůvodně jsem nikoho nekontroloval. Jediné, co jsem chtěl morálně, aby si člověk uvědomil, že nejezdil správně,“ uzavřel svou výpověď Melichar a připomněl například každodenní množství řidičů pod vlivem alkoholu a dalších návykových látek, kteří tím ohrožují ostatní.

„V tu danou chvíli jsem to cítil tak, že někdo těm lidem pomoct musí. Přece nejde, aby každý ohrožoval každého,“ doplnil Melichar.

Soud nakonec Melicharovo přiznání i přístup k trestnímu řízení zohlednil při ukládání trestu, když Melichara odsoudil k 200 hodin obecně prospěšných prací.

„Soud nepochybuje, že jste chtěl tak činit, že jste chtěl pomoci,“ uvedl soudce František Nosek. „Nicméně je potřeba uznat, že takhle jednat nejde. Nemůžete se chovat jako policista nebo voják a přisvojit si moc úřadu, protože pak by tu vznikla anarchie a mohl by to dělat každý,“ dodal a Melicharovi připomněl, že místo nákupu výstražného zařízení mohl investovat do palubní kamery, kterou by pak prokazoval příkoří na silnicích.

Verdikt není pravomocný, Melichar i státní zástupkyně si ponechali lhůtu na případné odvolání.