Článek
Ornitologové usmrcené zvíře našli díky vysílačce, kterou byla samice luňáka vybavena. Podle nich bylo zvíře střeleno z bezprostřední blízkosti se zjevným záměrem jej zabít.
„Měla viditelná střelná poranění na hlavě a krku, několikrát přeražená obě křídla a také viditelnou ránu v oblasti ocasu,“ popsala výčet poranění Klára Hlubocká z ČSO, která se coby psovodka specializuje na dohledávání obětí pytláctví.
Kadáver zvířete předali ornitologové policii k provedení pitvy a rentgenu, nepoškozenou vysílačku rakouským kolegům.
Zastřelená samice na snímku z roku 2020 se dvěma svými a jedním adoptovaným mládětem.
Osmiletá samice patřila mezi nejstarší značené luňáky červené u nás. Vysílačku dostala jako mládě v roce 2016 na hnízdě u Mikulova. Díky ní pak mohli odborníci monitorovat, jak v roce 2018 poprvé zahnízdila.
„Je obdivuhodné, že každé její hnízdění bylo úspěšné, a to včetně letošní sezony. Během svého života se jí podařilo vyvést 17 vlastních mláďat a jedno nevlastní mládě ze záchranné stanice, což z ní činilo jednoho z našich nejproduktivnějších známých luňáků,“ popsal ornitolog Hynek Matušík, který se dlouhodobě zabývá monitoringem luňáků na jihu Moravy.
Ve Slavkovském lese zřejmě kdosi otrávil samici orla mořského. Její mládě v hnízdě uhynulo
Tragicky uhynulo i jedno z mláďat, které se v roce 2021 stalo obětí traviče. Letos vedle zastřelené samice vědí ornitologové i o dvou otrávených luňácích. Loni pytláci a traviči usmrtili dokonce sedm zvířat.
Samice luňáka byla střelena z bezprostřední blízkosti.
„Luňáci přitom nedělají žádné významné hospodářské škody. Naopak, významnou součást jejich potravy tvoří mršiny,“ připomněl Matušík. I kvůli tomu se často stávají obětí travičů, případně uhynou po střetu s vozidly.
Ornitologové vědí letos o čtyřech zastřelených dravcích a sami přiznávají, že jde pouze o pomyslnou špičku ledovce, neboť o většině zastřelených ptáků se vůbec nedozvědí. Za zastřelení dravců nebyl na rozdíl od trojice travičů v ČR nikdo odsouzen.
Luňák červený (Milvus milvus)
Dravec patřící mezi jestřábovité. Jeho hlavním poznávacím znakem je hluboce vykrojený ocas, který je sytě oranžový. Hnízdí v otevřené krajině s mozaikou listnatých i jehličnatých lesů, polí, luk a pastvin, v údolích řek a potoků.
Ještě v 70. letech minulého století u nás prokazatelně hnízdil pouze jediný pár. Za poslední půlstoletí se podařilo významně posílit populaci na desítky až nízké stovky párů. I přesto luňák červený patří mezi kriticky ohrožené druhy.
Mláďata sokolů z komína pardubické chemičky vypadají jako plyšáci
