Článek
Vysvětlil, že vrchní soud nyní odešle své včerejší rozhodnutí i s trestním spisem soudu první instance. Městský soud potom rozsudek spolu s výzvou k nástupu trestu zašle odsouzenému a zároveň mu stanoví termín, do kdy se má dostavit do věznice.
Hoffmann ale poté může požádat městský soud o odklad trestu ze zdravotních důvodů. Městský soud potom v neveřejném jednání o jeho žádosti rozhodne, a pokud ji zamítne, má odsouzený ještě možnost podat proti tomu stížnost k vrchnímu soudu. Až v okamžiku, kdy vrchní soud tuto stížnost zamítne, musí jít do vězení.
Dovolání před vězením nechrání
Fořt zdůraznil, že dovolání k Nejvyššímu soudu automaticky neznamená, že odsouzený nemusí do vězení nastoupit, neboť jde o mimořádný opravný prostředek.
"Dovolání samo o sobě nebrání tomu, aby šel do výkonu trestu," uvedl. Avšak Nejvyšší soud může nařídit, že až do chvíle, kdy o dovolání rozhodne, nemusí odsouzený trest nastupovat. Běžnou praxí u Nejvyššího soudu ale podle Fořta je, že odklad trestu většinou nenařizuje.
První odsouzený v souvislosti s rokem 68
Vrchní soud v pondělí odsoudil nyní devětasedmdesátiletého Hoffmanna za sabotáž. Podle verdiktu se jí dopustil tím, že v noci na 21. srpna 1968, kdy do země vstoupily armády Varšavské smlouvy, nechal zastavit rozhlasové vysílání. Chtěl tím zabránit zveřejnění stanoviska předsednictva ÚV KSČ, které intervenci odsoudilo. Hoffmann se tak stal vůbec prvním komunistickým funkcionářem odsouzeným v souvislosti s invazí.
