Článek
V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině se v posledních měsících objevily i další případy ničení památek připomínajících Rudou armádu.
„Je to poměrně čerstvá záležitost. Technické služby města zjistí, čím byl pomník nabarven. Podle toho bude zvolen vhodný způsob odstranění tak, aby byl i šetrný k té soše,“ uvedl. Město plánuje osadit sochu cedulkou, aby byly zřejmé historické souvislosti a to, na čí počest socha na místě stojí. Socha rudoarmějce byla již v minulosti poničena.
Socha rudoarmějce stojí v Jiráskových sadech od roku 1975. V roce 2011 se ve městě diskutovalo o odstranění sochy v souvislosti s revitalizací sadů. Město tehdy uvedlo, že socha tam musí zůstat na základě mezinárodní dohody mezi Českou republikou a Ruskem.
Estonsko odstranilo kontroverzní sovětský památník
O odstranění památek připomínajících Rudou armádu se diskutovalo nebo stále diskutuje i v dalších městech. V Přibyslavi na Havlíčkobrodsku někdo v srpnu napsal křídou na pomník padlým azbukou „smrt Ukrajině“ a nakreslil trikoloru v barvách ruské vlajky. Z pomníku na náměstí nechalo město už v březnu sundat sochu rudoarmějce, zdůvodnilo to obavami z poškození památky i tím, že by se mohlo něco stát lidem, kteří na ni po začátku války na Ukrajině lezli.
Žena prochází okolo sochy rudoarmějce potřísněné červenou barvou a s namalovanou pračkou na podstavci, 25. října 2022 v Jiráskových sadech v Litoměřicích.
Sochu rudoarmějce se samopalem nechalo z památníku obětem válek v červnu odstranit i město Jaroměř na Náchodsku. Na sochu někdo v květnu na čtyřech místech nasprejoval písmeno Z, symbol ruské invaze na Ukrajinu, a na podstavci zanechal nápis v azbuce o Ivanu okupantovi. O odstranění sousoší s rudoarmějcem se diskutuje také v Pardubicích. V Ústí nad Labem se na jaře zase mluvilo o možnosti umístit na sochu vojáka Rudé armády v Městských sadech ukrajinskou vlajku.
Osvobození Rudou armádou nikdo nezpochybňuje
Podle dřívějšího vyjádření vojenského historika Eduarda Stehlíka není v Česku konec druhé světové války a podíl Rudé armády na osvobození Československa zpochybňován. Zpochybňováno není ani to, že řada rudoarmějců při bojích na českém území položila svoje životy.
Připomněl také, že podstatnou část vojáků Rudé armády tvořili Ukrajinci. Podle historika Ondřeje Koláře se pohled na konec druhé světové války politizuje na české i ruské straně.