Článek
Zmiňované otázky se týkají podezřelých finančních transakcí a převodů nemalých částek na různé účty v zahraničí. A bez odpovědí na ně, především od bank z různých zemí, může věc skončit u ledu.
„Máme rozeslané různé právní pomoci, které ještě nejsou vyřízeny. Dokud na ně nepřijdou odpovědi, tak se s tím nepohne, protože je to všechno právě o těch právních pomocech,“ řekl Právu vyšetřující žalobce z ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Praze Rostislav Bajger, který má od počátku celou kauzu Nagyová na starosti. „Smyslem těch právních pomocí je zjistit finanční toky, které probíhaly,“ dodal.
Zatím jeden obviněný
Zmíněné finanční transakce a převody vyšších částek peněz se podle informací Práva mají týkat několika daňových rájů a také Švýcarska. V této větvi případu, kvůli kterému předloni v červnu padla celá vláda tehdejšího premiéra a nynějšího manžela Nagyové Petra Nečase (ODS), zatím Bajger a spol. obvinili pouze jednoho muže – svého někdejšího kolegu, bývalého náměstka pražských vrchních žalobců Libora Grygárka.
Ten čelí od předloňského prosince stíhání pro zneužití pravomoci úřední osoby za to, že údajně záměrně nenechal prověřit možné podezření z praní špinavých peněz týkající se jeho známého, pražského lobbisty Romana Janouška. „Pro svůj osobní a přátelský vztah k osobě, jejíž finanční prostředky byly v zahraničí zajištěny,“ napsali tehdy v tiskové zprávě žalobci.
Vše se váže k roku 2009, kdy se na české státní zástupce a policisty obrátili s žádostí o právní pomoc švýcarští žalobci, aby objasnili původ Janouškových peněz na tamějších kontech. Na těch prý leželo celkem přes dvě miliardy korun. Švýcaři měli podezření, že Janoušek má tak obrovské sumy z nelegálních provizí, a zmrazili mu peníze. Jenže protikorupční policie tehdy sdělila, že Janouška pro žádný trestný čin nestíhá. A Vrchní státní zastupitelství v Praze, které tehdy fakticky vedl jeho náměstek Grygárek, pak do Švýcarska poslalo vyjádření, že na Janouška nic nemají.
Jana Nečasová (Nagyová) u Obvodního soudu pro Prahu 1
Prověřování v této kmotrovské a původně hlavní větvi celé kauzy Nagyová zahájili detektivové ÚOOZ už na začátku ledna 2012. Směřovalo nejen proti náměstku Grygárkovi, ale právě i proti lobbistům a podnikatelům. Těch se týkala údajná podezření z trestných činů sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky a legalizace výnosů z trestné činnosti, tedy tzv. praní špinavých peněz. A podle předloňského červnového usnesení žalobců se jich měli „dopustit Roman Janoušek, Tomáš Hrdlička, Ivo Rittig, Jiří Toman (bývalý šéf investic pražského magistrátu, pozn. redakce) a další tehdy neustanovené osoby“.
Podle mínění policistů a státních zástupců byli všichni navíc podezřelí z účasti na zločinecké skupině. Jenže jak již bylo řečeno, dosud padlo obvinění jen u Grygárka, který ho navíc zcela odmítá.
U Janouška nic
A ostatní? Jak již Právu nastínil žalobce Bajger, bez pomoci ze zahraničí bude problematické jim praní špinavých peněz či ovlivňování různých zakázek prokázat. „Obecně k tomu mohu říct, že všechno je o tocích finančních prostředků. Pokud je nemáte zjištěné, když jsou v různých zemích, tak lze těžko spekulovat, kam prověřování povede,“ poznamenal k tomu žalobce.
Podle informací redakce třeba v případě Janouška, který si nyní odpykává v brněnské věznici trest 4,5 roku vězení za vážnou dopravní nehodu v opilosti, nemají policisté z ÚOOZ prakticky nic prokazatelného. „Nebudu vám to přesně specifikovat, ale samozřejmě určité věci, když se vám nepotvrdí, tak se jimi dále nezabýváte,“ reagoval v této souvislosti na dotaz Práva žalobce Bajger.
