Rodiče "vlčích chlapců" děti nechtěli, místo antikoncepce žena točila ňadry

Chlapci podle znalců nemají kousací reflexy a nejsou na svůj věk dostatečně fyzicky ani psychicky vyvinutí. Matce i otci hrozí za trestný čin týrání svěřené osoby až dvanáctileté vězení.

Rodiče obou chlapců žili přinejmenším v hodně zvláštním světě. Svou první třináctiletou dceru svěřili do výchovy prarodičům z otcovy strany, když jí bylo pět let. Od té doby o ni prakticky nejevili zájem.

„Za osm let jsem ji neviděla, jen na obrázcích,“ přiznala klidně matka. „Byla jsem ráda, že je u prarodičů spokojená. Nechtěla jsem vůči ní být majetnická,“ vysvětlovala soudu.

Po zkušenostech s prvním dítětem prý oba partneři pochopili, že už další potomky nechtějí. Přesto k riziku početí nepřistupovali příliš zodpovědně. Praktikovali prý přerušovanou soulož a žena využívala „přirozenou antikoncepci“, takzvané jelení cvičení.

„Tři sta šedesátkrát se točí ňadry na jednu a pak na druhou stranu, až přestanou měsíčky,“ popsal metodu vyčtenou z čínské literatury manžel. „Mysleli jsme, že to dokázala. Když jí ale začalo růst bříško, zjistili jsme, že je těhotná,“ popsal, jak přišel na svět starší ze synů.

Že šlo o nechtěné dítě, nikdo z rodičů nezastíral. „Kdybychom věděli, že jsou babyboxy, možná bychom zvážili, zda ho tam nedat,“ uvedla matka.

První syn přišel na svět v kuchyni, matka ho porodila vestoje, manžel dítě odchytil, pupeční šňůru prý přeřízli vyvařeným nožem.

O necelý rok mladšího synka matka porodila na záchodě. Podle otce tak odpadly starosti s úklidem kuchyně, matka zvolené místo vysvětlila tím, že porod nastal velmi rychle a do kuchyně už nestačila dojít.

Utajení dětí vysvětlovali rodiče hlavně tím, že je chtěli izolovat před okolním světem, který pro děti není údajně vhodný. Sami chtěli potomkům poskytnout i vzdělání. Zdravotní péči považovali za zbytečnou. „Dítě, když se narodí, tak je zdravé. Tisíce let nechodily na kontroly. Kdyby nebylo takových porodů, ani vy byste tady neseděl,“ obrátil se otec na předsedu soudního senátu Karla Kydalku.

Oba rodiče se u soudu důrazně ohrazovali proti hodnocení sociálních pracovnic, které nakonec zanedbané děti z domova letos v dubnu odebraly.

„Nechtěly vidět pleny, hračky, neptaly se, co děti umí,“ uvedla matka. Syny prý s manželem koupali jednou za tři dny a ruce jim myli v umyvadle.

Stejně tak rodiče nesouhlasili s hodnocením lékařů, že děti jsou zaostalé, nemají vyvinutý ani kousací reflex, místo slov vydávají jen občasné skřeky, kromě pláče neprojevují žádné emoce, mají dokonce nižší kostní věk, než by odpovídalo normálnímu vývinu.

Ačkoli sami maso nejedí, dětem ho prý podávali v kupované dětské výživě, také jim prý podávali i tuhou stravu, například pšeničné tyčky.

„Starší syn sice moc nemluvil, ale některá slova uměl. Třeba máma, táta, napodoboval zvířátka podle obrázků. Uměl také chodit na nočník a oba hošíci uměli pít z hrníčků,“ protestovala matka proti tomu, že by děti byly zaostalé. Na hraní prý měly stavebnice, pískací knížky a zvířátka.

Podle psychologů byl vztah obou manželů krajně nevyvážený. Ženu označili v posudku za silně submisivní a podléhající manželovi, ke kterému prý vzhlížela jako k bohu.

„Myslím, že taková nejsem,“ vyjádřila se k posudku matka. Z jejích slov přesto vyplývá, že i ona sama se v manželství zcela izolovala od okolního světa. Za poslední čtyři roky byla prý mimo byt třikrát až čtyřikrát, přestala se stýkat se svými rodiči i s přáteli včetně kamarádky, která jí byla za svědkyni na svatbě. Na slunce, měsíc, květiny a ptáky, jak dále uvedla, se prý chodila dívat na balkon.

Za dveřmi vinohradského bytu panovaly zvláštní zvyky. Kromě nahých dětí se v bytě téměř nazí pohybovali i rodiče. Oba se prý odívali jen do sukní. „Rád nosím sukni, je to jednoduchý, vzdušný oděv, který se dobře udržuje,“ vysvětlil soudu manžel s tím, že nic dalšího na sobě mít nepotřebovali, protože v bytě bylo teplo.

„Když jsem třeba myla okna, tak jsem se zahalovala,“ podotkla jeho žena.

Přestože na situaci v rodině upozornila manželská hádka, kdy si žena přivolala policii na pomoc před rozčileným manželem, který na ni hrozil zaútočit šídlem, celkově působili oba manželé i u soudu jako milující se pár.

Na začátku hlavního líčení se na sebe na lavici obžalovaných usmívali a na okamžik se dokonce drželi za ruce. „Bylo to velice pěkných 14 let,“ uvedla žena na dotaz soudce, jak by hodnotila své manželství. „Nikdy jsem se ho nebála, nikdy mi fyzicky neublížil. To já ho několikrát uhodila. Ani chlapce jsme nikdy fyzicky netrestali,“ dodala žena.

Nouzí prý rodina netrpěla. Otec se živil jako brašnář a vydělával údajně 30 tisíc korun čistého. Dalších pět tisíc dostávali manželé jako příspěvek od jeho rodičů. Nájemné a služby spojené s bydlením přišly rodinu na 18 tisíc korun, za šest tisíc nakupovali potraviny, zbytek převážně ušetřili.

Po úředním zabavení dětí si manželé udělali například výlet do Španělska.

Domácnost přesto nebyla vybavena ani základními spotřebiči. Počítač, mikrovlnnou troubu nebo starou pračku manželé prodali nebo vyhodili. „Moje žena byla pračka. Prali jsme v ruce, a vyvařovali na vařiči v hrnci,“ vysvětlil soudu muž.