Článek
Podle soudkyně Heleny Frantelové nedošlo k obecnému ohrožení, protože autobus zůstal stát na manipulační koleji.
„Tudy žádný vlak projet nemohl, a proto obžalovaný svým jednáním nemohl nikoho ohrozit. Mohl se na to vzhledem ke znalosti přejezdu spolehnout. Navíc vlak, který následně projížděl, jel jen velmi pomalu po nejvzdálenější koleji,“ prohlásila soudkyně Frantelová.
Žuborovi u soudu hrozilo až pět let vězení. Podle obžaloby totiž vjel na přejezd v době, kdy svítila červená světla, a ještě za situace, kdy nevěděl, jestli se z něj dokáže bezpečně dostat. V tu dobu totiž před přejezdem i za ním pracovali dělníci na rekonstrukci vozovky.
S kamarádem jsme vyběhli ven, závoru jsme nadzvedli a on mohl popojet.
„Svědci potvrdili, že jel na červenou. Neměl na přejezdu co dělat. Výstražná znamení jsou od toho, aby se respektovala,“ konstatoval státní zástupce Pavel Kuthan. V autobuse cestovalo 40 dětí a tři dospělí.
Silnější provoz
Řidičův obhájce David Obenrauch upozorňoval, že v okolí přejezdu panoval mnohem silnější provoz, než tomu mělo být vzhledem ke stavebním pracím.
„Stíháme člověka, který si to nezaslouží. Dobře, i kdyby jel na červenou, tak mu dejme pokutu, seberme mu body. Ale to, že uvízl na přejezdu, byla chyba nějakého pitomce v osobním autě na druhé straně. Vjel do opravovaného zúženého úseku, a autobus tak nemohl vyjet,“ namítal advokát.
Když autobus zůstal stát polovinou své délky na přejezdu a padla na něj závora, řidič nejprve obhlédl situaci a pokusil se závoru nadzvednout. Potom zakřičel na cestující, aby mu šel někdo pomoct.
„S kamarádem jsme vyběhli ven, závoru jsme nadzvedli a on mohl popojet. V tu chvíli jsem měl strach, nevěděl jsem, co se bude dít. Pak jsme s klukama řešili, co všechno se mohlo stát,“ otřásl se při vzpomínce Štěpán Burgr, který společně s kamarádem Lukášem Dvořákem závoru nadzvedli. [celá zpráva]
Protože se mezitím uvolnila i cesta za přejezdem, mohl nakonec autobus odjet.