Článek
Policie vás v úterý obvinila z obecného ohrožení. Co tomu říkáte?
Dalo se to čekat, byla to otázka dnů, kdy mě obviní.
Může vám to ovlivnit celý život, zřejmě budete muset platit vysoké odškodné, hrozí vám vysoký trest.
Uvidíme, jak dopadne soud. Po odpykání trestu chci mít rodinu, zřejmě se z Ostravska odstěhuji, abych na to nemusel pořád myslet.
Teď k osudné havárii. Proč jste nepočkal na výhybně ve Vřesině na tramvaj, se kterou jste se měl křížit?
Já nevím, asi prostě momentální zkrat. Jel jsem celou dobu s vědomím toto křížení, jakmile jsem dojel na tu osudnou zastávku, tak jsem na to zapomněl.
Takže celou dobu jízdy jste věděl, že se máte ve Vřesině křížit?
Ano, na předposlední zastávce jsem to věděl. Nevím, k čemu pak došlo. Prostě jsem ve Vřesině zavřel dveře a jel.
Jaké jste měl pocity, když jste uviděl tramvaj v protisměru?
První co bylo, tak začít brzdit. Nevím, jak to přesně propočetli, ale měl jsem mít reakční dobu půl vteřiny.
Vy jste zmáčkl brzdu a přitom jste zůstal v kabině. Proč jste z ní nevyskočil jako řidič druhé tramvaje?
Prostě jsem chtěl tramvaj ubrzdit.
Neměl jste pud sebezáchovy?
V ten moment ne, já jsem to chtěl zabrzdit, ať se nic nestane.
Jak si vysvětlujete, že jste čelní tragickou srážku, při které zahynuli tři lidé, prakticky přežil bez závažnějších zranění?
Myslím, že to bylo štěstí. Po tom nárazu byla tma. Když jsem se probral, tak jsem slyšel nářky lidí. Pak mě záchranáři vytáhli a převezli do nemocnice. To už jsem byl v šoku.
Mluví se o tom, že to byla v pátek večer vaše poslední jízda a vy jste spěchal domů na víkend.
To určitě ne, spěchat určitě ne. Já jsem měl hned v sobotu ráno další směnu. Na té trase člověk nic nenaspěchá.
Jak se díváte na zabezpečení tratě? Spoléhalo se pouze na lidský faktor, žádné technické zabezpečení na ní prakticky nebylo.
Pokud to schválit drážní úřad... Já vlastně nemám kompetence se k tomu vyjadřovat. Ale určitě proti selhání lidského faktoru to mohlo být lépe zabezpečeno.
Co byste vzkázal rodinám obětí a zraněným?
Určitě vyslovuji omluvu všem pozůstalým, zraněným, kteří budou mít následky. Kdyby to šlo vrátit, tak to udělám. Bohužel to nejde.
Chcete zůstat u řízení tramvají? Dokážete si představit, že byste ještě někdy řídil na osudné lince?
Představit si to dokážu, ovšem něco jiného je to říct, a něco jiného si je sednout za ten panel a jet. Už se ale k řízení tramvaje nevrátím.