Článek
Šedesátiletý Vlastimil Zeman je podle soudního senátu vinen z obecného ohrožení z nedbalosti. S plně naloženým vyhlídkovým vláčkem v zoo jel příliš rychle z kopce a při brzdění se mu ve smyku vzpříčily vagóny. Jeden z nich se pak převrátil na procházející návštěvníky zoo.
Výsledkem neobvyklé nehody bylo šest zraněných, mezi nimiž byly i tři děti ve věku 1, 2 a šest let. Jedna žena utrpěla těžkou újmu na zdraví.
„Při řízení obžalovaný nepřizpůsobil rychlost jízdy jak povaze vozovky a okolnostem, tak většímu počtu lidí v okolí i charakteru řízené soupravy,“ uvedl státní zástupce Jiří Krob.
Slyšel jsem hluk, byli to křičící lidé, vyskakovali za jízdy ze soupravy.
K neštěstí došlo po průjezdu ostrou zatáčkou. Podle svědků souprava při sjezdu z kopce zrychlila. „Řidič to pustil ze svahu. Vláček se stal neovladatelným v důsledku chování řidiče, který jel podle svých slov sedmi– až desetikilometrovou rychlostí. Bylo to ale v místě, kde měl jet krokem,“ doplnil Krob.
Obžalovaný tvrdí, že musel náhle zabrzdit kvůli dvěma dětem, které mu přeběhly před soupravou. „Chtěl jsem zabránit srážce. Necítím se vinen, že jsem jel nepřiměřeně rychle. Jezdil jsem asi měsíc a pořád stejným způsobem, asi 200krát tutéž trasu,“ řekl Zeman.
Děti zůstaly zaklíněné pod vagónkem
Svědkové u soudu ale vypověděli, že žádné děti pobíhající před vláčkem neviděli. „Jedná se o účelové tvrzení obžalovaného,“ mínil státní zástupce.
Těsně před nehodou bylo v soupravě lokomotivy a třech vagóncích asi dvacet lidí. Ti stačili vyskočit ještě před převrácením jednoho z vagónků na skupinku lidí.
„Šli jsme po cestě, držela jsem vnučku za ruku, postavili jsme se na kraj, aby mohl vláček projet. A pak se na nás začal hrnout jeden z vagónků. Pak si jen vzpomínám, jak mne vytáhl zeť zpod vláčku, zůstala jsem tam zaklíněna nohou,“ přiblížila jedna z poškozených.
Druhý vagón byl mimo vozovku taky. Přizvedávali jsme ho, pod ním byl syn, ani nehlesl. Začal jsem volat, ať ho někdo vytáhne, já držel vagónek. Děti byly dodřené, krvavé na zádech. Syn pak naštěstí začal křičet.
„Slyšel jsem hluk, byli to křičící lidé, vyskakovali za jízdy ze soupravy. Vagónek odstrčil jednu osobu do příkopu. Byl tam chaos, slyšel jsem volat tchyni: Ondro, pomoc! Rozběhl jsem se k ní, přizvedl jsem vagónek a ona vyprostila nohu ven. Dcera ležela po hrudník pod vagónem,” popsal další ze svědků.
„Druhý vagón byl mimo vozovku taky. Přizvedávali jsme ho, pod ním byl syn, ani nehlesl. Začal jsem volat, ať ho někdo vytáhne, já držel vagónek. Děti byly dodřené, krvavé na zádech. Syn pak naštěstí začal křičet,“ dodal.
Rozsudek nenabyl právní moci. Obžalovaný si vzal lhůtu na odvolání.