Řezník na Liberecku kupoval nemocná prasata těsně před úhynem. Maso prodával do restaurací

Celý byznys, který byl podle podezření policistů o dost větší než nakonec prokázaná část, fungoval do roku 2017. Řezník od spřízněných šéfů velkochovů kupoval nemocná selata a prasnice. Jeho kumpán je v garáži porážel, řezník pak mrtvá zvířata porcoval a dohlížel na distribuci masa.

Vše se odehrávalo v hygienicky nevhodných podmínkách a samozřejmě absentovalo jakékoli veterinární potvrzení. Maso putovalo buď do restaurací, nebo k desítkám individuálních odběratelů.

Skupina, ve které byli vedle řezníka, bourače a lidí z chovatelských podniků ještě další pomocníci, postupovala podle vyšetřovatelů velmi opatrně a konspirativně. „Základna“ tak bylo místo, kde se maso bouralo, prasata zas označovali slovy „vokurky“ či „banány“.

Jak justice upozornila, všem zapojeným muselo být jasné, že se jedná o nemocná prasata. Některá nebyla ani schopná pohybu, ta byla označená jako „ležáci“, další zvířata byla při prodeji z chovu těsně před úhynem.

Řezník dostal za trestný čin ohrožování závadnými potravinami trest tří let vězení s podmíněným odkladem na čtyři roky, k tomu zákaz činnosti v oboru a justice mu zabavila jateční pomůcky. Muž se před soudy marně hájil tím, že zakoupením prasat se vlastně stal chovatelem a dělal tím pádem jen domácí zabíjačky.

Kratší podmínku dostal i hlavní pomocník, menší tresty pak soudy rozdaly i dalším aktérům.

Řezník nakonec hledal zastání u Ústavního soudu s tím, že justice porušila při procesu jeho práva, když argumentoval mimo jiné tím, že na začátku procesu neměl advokáta. Senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem ale nepřesvědčil.

„Přítomnost obhájce je zásadně nutná v případě provádění těch procesních úkonů, jejichž výsledkem je konkrétní důkaz, avšak obhájce v případě stěžovatele neoznámil, že se chce stěžovatelova výslechu účastnit. K zásahu do možnosti uplatnit právo obhajoby tak ze strany orgánů činných v trestním řízení nedošlo,“ uvedli soudci v rozhodnutí zveřejněném v těchto dnech v internetové databázi.

„Protože soud neshledal důvodnou ani ostatní argumentaci stěžovatele, ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný,“ dodal Ústavní soud.