Článek
A nejde jen o známou kauzu podnikatele ve stavebnictví Václava Kováře, obžalovaného ze zpronevěry peněz třinácti klientů, o níž Právo opakovaně informovalo.
Podobnou negativní zkušenost má i Jitka Šimková, která před časem uzavřela s jednatelem jihlavské společnosti Petrem Bauerem smlouvu na zhotovení topného systému ve svém domě v menší obci u Prahy. Společnost nejprve část prací skutečně odvedla.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Dlužil sto tisíc a odmlčel se
V létě 2012, kdy měla firma zakázku dokončit a dodat kotel, vystavil Bauer konečnou fakturu. Šimková ji podle svých slov uhradila v dobré víře, že vše poběží podle plánu. Jenže narazila. Jednatel podle ní nejprve termín dokončení opakovaně oddaloval a následně, po půl roce urgencí, se úplně odmlčel.
„Bohužel se již neozval. Nebere telefony, neodpovídá na SMS ani na e-maily, ani na oficiální dopisy. Částka, odhadem, kterou nám v tuto chvíli dluží, se pohybuje kolem 100 tisíc korun plus penále z prodlení,“ řekla Šimková.
„Společnosti, která musela práci dokončit, někde opravit a dodat nový kotel, jsem musela zaplatit znovu, přibližně 130 tisíc,“ dodala.
Se svým partnerem se obrátili na vymahače, ale těm se údajně se zmíněným jednatelem ani nepodařilo spojit. Následně prý navíc zjistili, že muž již má na krku několik exekucí.
Je dobré mít něco v ruce a dokládat, že jsem komunikoval, že jsem ho vyzýval
Právo oslovilo Petra Bauera a předestřelo mu tvrzení paní Šimkové, podle kterého dostal zaplaceno, práci nedokončil, peníze nevrátil a nelze se s ním spojit.
„Částečně v tomto, co jste řekl, pravdu máte. Nedorazilo se to, pak byly trochu problémy. Není to z mé strany dořešené, s tím souhlasím,“ uvedl podnikatel. Dodal, že v posledních měsících ho Šimková nekontaktovala.
Na dotaz, zda je připraven peníze vrátit, odpověděl kladně. „Určitě zjistíme podle nějakých zjišťovacích protokolů, co se vystavovaly, jak to je, a neviděl bych v tom problém. Asi by se to dalo vydobropisovat,“ připustil. O dalším postupu by prý mohl mít jasněji v květnu.
Nejdříve snaha o domluvu
Na to, jak by se měl zákazník v podobné situaci zachovat, se Právo zeptalo zástupce ředitele Obvodního ředitelství policie Praha 2 Jana Koníře.
Klient by se měl podle něho nejprve pokusit řemeslníka oslovit a snažit se s ním domluvit na poskytnutí zaplacených služeb nebo na vrácení peněz. Návštěva policejní služebny by měla následovat až poté, co tyto pokusy selžou. Například kvůli tomu, že se po dotyčném slehne zem a nelze ho kontaktovat.
„Což je typický scénář – najednou vypne telefon. Pak už je asi chvíle na to, jít na policii,“ uvedl Koníř. Zároveň radí pečlivě uschovávat originály všech dokumentů. Tedy dokladů o platbě, ze kterých by mělo být jasné, na co konkrétně mají peníze být, i vzájemné korespondence.
„Je dobré mít něco v ruce a dokládat orgánům činným v trestním řízení, že jsem se o to snažil mimotrestní rovinou, že jsem s ním komunikoval, že jsem ho vyzýval, několik doporučených dopisů,“ poznamenal Koníř.
Exekutorská komora ČR doporučuje, aby se lidé ještě před podpisem smlouvy snažili zjistit, zda je řemeslník důvěryhodný a nemá finanční problémy. Například prostřednictvím evidence exekucí. Když je pozdě, mohou být nařízené exekuce podle Koníře vodítkem i pro policii.
Pokud již policie dospěje k závěru, že se řemeslník dopustil trestného činu, může jeho jednání kvalifikovat jako zpronevěru.