Článek
Za nejlepší léta, kdy se mu podařilo takto získat nejvíce nelegálního lihu, označil roky 2004 a 2005. Okolnosti falešné denaturace popsal u soudu i skladník firmy Rostislav Hanulík, který je jedním z 15 lidí obviněných v případu takzvané lihové mafie.
„Vždycky u toho byli celníci, ale jestli o tom věděli, nevím. Někdy brali i vzorky, které se zapečetily a celníci si je brali s sebou," doplnil Hanulík.
Březina uvedl, že dokázal celníky na místě ošidit. Poukázal přitom i na mezery v jejich pracovních postupech, podle kterých se rozhodoval, zda se pustí do falešné denaturace. „Je jasné, že na konci té denaturace musel být líh v pořádku. Na začátku si ale vzorky neodebírali pokaždé. Když přišli do kanceláře, člověk už věděl, kolik mají lahví na vzorky. Donesli to v taškách a vyskládali to na stůl," tvrdí Březina.
Záleželo na počasí
„To už jsem věděl, zda můžeme udělat denaturaci legálně nebo nelegálně a poté jsem dal pokyn Hanulíkovi. Byl na to dostatek časového prostoru," řekl. Celníky prý šidil i látkami, aby po čichu rozdíl nepoznali. Podle něj záleželo i na počasí.
„Někdy byli nažhavení na práci, to člověk viděl a rozhodl se už na místě. Velice dobré roky byly 2004 a 2005. Ti celníci v tom tehdy nebyli zběhlí a nevěděli, která bije a dokázali se obalamutit," dodal Březina.
Údajný šéf lihové mafie se v Olomouci zodpovídá se svým bratrem Tomášem a s Tomášem Pantlíkem z utajených skladů lihu v Olomouci, Stojčíně na Pelhřimovsku a ve Valašském Meziříčí, kam líh z falešných denaturací mířil. Daňový únik byl vyčíslen na půl miliardy korun.
Jména Březinových figurují i v případu takzvané lihové mafie, kdy policisté obvinili 15 lidí, včetně Březinovy manželky. Podle žalobců mohli na nezdaněném lihu ošidit stát o tři miliardy korun.