Článek
Obžaloba viní Simana jednak z přečinu služby v cizích ozbrojených silách, jednak ze zločinu plenění v prostoru válečných operací. Za rabování hrozí muži osm až 20 let vězení, nebo i výjimečný trest.
„Každý ví, že krást se nemá,“ podotkl státní zástupce Martin Bílý. „Přitěžující okolností je jednak to, že se dopustil dvou trestných činů, jednak to, že se jednání dopustil ze ziskuchtivosti,“ pokračoval. Poznamenal, že Ukrajina a její obyvatelé jsou postiženi válečným konfliktem a nelze akceptovat jednání, které situaci Ukrajinců ještě zhoršuje.
Sedmadvacetiletý Siman má čistý trestní rejstřík, dva roky působil jako profesionální voják v české armádě. Koncem března 2022 se přidal k ukrajinskému dobrovolnickému praporu Karpatská Sič. Neměl přitom povolení českého prezidenta k tomu, aby mohl v cizí armádě bojovat.
Rusko dluží Česku 57 milionů za pronájem pozemků. K platbě se nemá
Tvrdí, že vycházel z příslibu českého premiéra a bývalého prezidenta ohledně beztrestnosti pro lidi, kteří odjedou bojovat na Ukrajinu. O následné zastavení svého stíhání nicméně prezidentskou kancelář nepožádal.
Siman na Ukrajině prodělal základní výcvik a nechal se vyzbrojit. Se skupinou, které velel, se následně přesunul do měst Irpiň a Buča. Tam měl za úkol hlídkovat v zákopech a provádět takzvané začišťovací operace. Státní zástupce tvrdí, že Siman si při plnění rozkazů i ve svém volnu přivlastnil věci jak padlých vojáků, tak civilních obyvatel - například prsten, další šperky, investiční slitky zlata a stříbra, hotovost, ale také třeba čtečku knih. V dubnu 2022 Simana zadržela ukrajinská armáda, následně odcestoval zpátky do vlasti.
Muž už dříve vypověděl, že se na Ukrajinu vydal, protože jeho rodina odtamtud pochází. „Chtěl jsem jim pomáhat, chránit je, bojovat za ně a možná - ale opravdu jen možná - se stát i hrdinou,“ prohlásil v pondělí u soudu. Kdo v dané situaci nebyl a nezažil ji, nemůže ji podle něj pochopit. „Rád bych se omluvil všem, které mé chování pohoršilo nebo pošpinilo,“ řekl.
Všechny jednotky sídlily podle Simana v opuštěných domech ukrajinských obyvatel, a bylo proto běžné, že vojáci využívali tamní zdroje. Nalezené cennosti, peníze či elektronika se prý nosily „na štáb“, a to pro případ, že by místa opět dobyli Rusové. Prohlásil, že braní věcí se mu morálně příčilo a že z vlastní vůle si bez vědomí nadřízených vzal na památku jen kyslíkovou masku a sluneční brýle.
„Skutečně jsem vzal některé věci, o kterých obžaloba hovoří, ale žádnou jsem nevzal, abych se obohatil. Mohl jsem se zmocnit mnohem hodnotnějších věcí,“ tvrdí. „Dnes už vím, že rozkazy mých nadřízených mě neomlouvají. Jako voják jsem byl ale veden k poslouchání rozkazů. Poslušnost je jedna z charakteristik vojáka,“ dodal.