Hlavní obsah

Půjčil si 30 tisíc, exekutorka z něj dostala 390 tisíc. Po zásahu Ústavního soudu muž o peníze nepřijde

3:04
3:04

Poslechněte si tento článek

Brno

Na lep úvěrové firmě s „výhodnou“ nabídkou sedl muž, který si půjčil 30 tisíc korun. Jenže řádně nesplácel, firma jeho případ předala rozhodci a exekutorka pak z muže dostala 390 tisíc korun, a to i přesto, že ještě před exekucí uhradil 35 tisíc. Soudy nakonec firmě přiznaly 101 tisíc, po zásahu Ústavního soudu však ani tuto částku dostat nemusí.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Ústavní soud

Článek

Spor má svůj začátek v roce 2013, kdy si muž půjčil 30 tisíc s tím, že ve 42 splátkách společnosti splatí 107 tisíc korun. Protože však nesplácel v souladu se smlouvou, firma se obrátila na rozhodce a na základě jeho nálezu začala konat exekutorka.

V roce 2018 bylo soudem exekuční řízení zastaveno s tím, že úvěrová smlouva a s ní sjednaná rozhodčí smlouva byly shledány absolutně neplatnými. Z exekutorkou vymožených téměř 400 tisíc korun pak bylo úvěrové firmě vyplaceno 101 tisíc.

Muž se ale domníval, že ani tato částka by úvěrové společnosti neměla připadnout, a začal se o peníze soudit, přičemž tvrdil, že šlo o bezdůvodné obohacení. U soudů ovšem nepochodil, a proto se se svou stížností obrátil na Ústavní soud.

Lichvář dostal podmínku. Chtěl úrok i 90 procent

Krimi

„Podle náhledu stěžovatele nemůže absolutně neplatná smlouva založit pravomoc rozhodce věc rozhodnout. Absolutně neplatné právní úkony se sice považují za existující, neboť došlo k jejich vzniku, ale jsou neplatné,“ tvrdil ve stížnosti.

Věřitel bez nároku na ochranu

Senát se soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem mu ve svém rozhodnutí, které v těchto dnech Ústavní soud zveřejnil ve své databázi, dal za pravdu. Upozornil přitom, že Ústavní soud již dříve v podobných případech rozhodl, že za tak tvrdých sankčních podmínek by věřiteli neměla být poskytována soudní ochrana, což platí i pro exekuční řízení.

Podle rozhodnutí soudy nemohou odkazovat na to, že možnost přezkumu exekučního titulu platila jen pro samotné exekuční řízení a nikoli pro další spory. To by se totiž podle ústavních soudců míjelo se soudní ochranou.

„Povinný, proti jehož majetku je nespravedlivá exekuce vedena, by byl uchráněn jen před jejím pokračováním, nikoliv však před následky exekuce již nastalými. Ústavní soud má za to, že bez toho, aniž by zastavení exekučního řízení nalezlo svůj odraz též v navazujících řízeních, by se takové rozhodnutí exekučního soudu vymykalo svému účelu,“ konstatovali soudci.

Spor o bezdůvodné obohacení se tak vrací zpět na samotný začátek s tím, že soudy budou vázány názorem Ústavního soudu.

Správa železnic neuspěla, za neodebranou elektřinu má zaplatit, potvrdil Ústavní soud

Domácí
Související témata:

Výběr článků

Načítám