Psychický stav vraha z fakulty se zhoršil v době covidu

Lékařce na schůzkách přiznal, že měl nejen sebevražedné úmysly, ale při návalech vzteku občas myslel i na zabití svého otce, a dokonce i na možné ublížení jiným lidem.

Tyto úvahy však prý při debatách s expertkou zlehčoval a následně vylučoval. Tentýž muž přitom loni 21. prosince nejprve skutečně zastřelil vlastního otce doma v Hostouni na Kladensku a poté v budově fakulty zavraždil 14 lidí a více než dvě desítky dalších zranil. O pár dní dříve v Klánovickém lese zastřelil muže a jeho dvouměsíční dceru.

David K. dorazil k této specialistce poprvé předloni v polovině září. Měl prý pocit, že kamarádka, která ho na psychiatrii objednala, o něj má větší starost než on sám o sebe. Jejich vztah přitom před psychiatričkou bagatelizoval, přestože právě mladá žena hrála patrně nejen v jeho životě, ale i v celé kauze střelby na fakultě významnou roli.

„Na můj dotaz na kamarádku, která ho přivedla, sdělil, že si vlastně nejsou blízcí a jsou v kontaktu sporadicky,“ řekla lékařka policistům do úředního záznamu o podání vysvětlení, jehož kopii mají Novinky k dispozici.

Stejné kamarádce přitom David K. průběžně psal zneklidňující zprávy o tom, jak se cítí, že něco chystá, a v osudný den i to, že se chce zabít a míří do Prahy. Právě ona poté zalarmovala policii.

Kamarádce prý již v minulosti sdělil, že není spokojený se svým životem, se studiem a se sociálními vztahy, a zároveň se jí zmínil, že má sebevražedné myšlenky.

Hned na první schůzce předloni v září mladík lékařce sdělil, že začátek svých potíží začal pociťovat zhruba od začátku studia na vysoké škole. Ale při dalších třech schůzkách vyšlo podle ní najevo, že měl problémy již minimálně od dob dospívání.

„Uvedl mi, že není schopen navazovat vztahy s vrstevníky, že mu to nikdy nešlo, že zhoršení zažíval zhruba od covidové karantény, kdy se uzavřel,“ uvedla na policii psychiatrička.

Popisoval prý také, že už několik let zažívá nudu, osamělost, nic ho netěší, nemá v podstatě koníčky, nemá blízké lidi, má pokleslou náladu, chybí mu smysl života a není schopen prožívat radost.

Lékařce rovněž řekl, že zhruba od jara roku 2022 ho začaly napadat myšlenky svůj život ukončit.

„Udal, že promýšlel i konkrétní způsob, a že si již pořídil provaz. Zároveň sdělil, že zvažoval ukončit svůj život až po státnicích, ale potom v průběhu rozhovoru sdělil, že neplánuje ukončit život teď, ale že by dal ještě šanci nějaké léčbě psychoterapeutické nebo pomocí léků,“ nastínila expertka.

V kontaktu s lékařkou se podle ní choval budoucí vrah normálně, snažil se o slušné vystupování, ale zároveň byl v komunikaci s ní velmi pasivní. Jeho kontakt s realitou nebyl narušen, jen osobnost prý měla narcistní rysy a byla postavena tak, že „své chyby dával za vinu druhým“.

„Připouštěl sebevražedné myšlenky, avšak tendence a plán toho času věrohodně vylučoval,“ konstatovala lékařka s tím, že se s Davidem K. domluvila na kombinaci farmakologické a psychoterapeutické léčby.

Zhruba po šesti týdnech při třetí schůzce jí sdělil, že nasazený lék mu „jakž takž pomáhá“, a že ho přešly „depresivní záchvaty“. Ani náladu už neměl tak negativní. Řešili spolu téma vzteku, a že ho popadá v reakci na vnější podnět.

„Na vrcholu prožitku vzteku připustil občasné myšlenky, že by zabil otce. Na dotaz, zda i jiné lidi, sdělil, že ne. Popisuje tyto myšlenky hlavně po hádce s rodiči. Přesto, že zprvu na můj dotaz sdělil, že myšlenky na ublížení jiným lidem nemá, připustil později, že v určitou chvíli ho napadne myšlenka, že by ublížil i někomu jinému. Následně vyloučil, že by to doopravdy chtěl udělat,“ přiblížila psychiatrička.

Ke vztahu k samotným rodičům se jí prý David K. svěřil, že z jejich strany cítil tlak, aby se více socializoval. Lékařkou navrhované společné sezení s rodiči však odmítl.

„Vztah s rodinou popsal, že se jedná o jeho nejbližší, ale že s nimi nemá hlubší vztah. Sestru s matkou popisoval jako generály v rodině,“ přiblížila svědkyně.

Připustila, že s ní mladík při sezeních příliš nespolupracoval, nehledal aktivně žádná řešení a veškerá témata k hovoru vymýšlela ona. Sám od sebe nechtěl student mluvit ani o svých koníčcích. Pouze prý zmínil, že studium na filozofické fakultě byla jedna z mála věcí, která ho alespoň částečně naplňovala a dávala mu smysl.

„Snažila jsem se u něj zjistit, co by ho mohlo bavit, k čemu by mohl mít vztah, ale on na toto nereagoval a k nabízeným možnostem se stavěl negativně,“ stojí v podání vysvětlení.

Na dotazy policie lékařka popřela, že by se David K. byť jen slovem zmínil o tom, že by již měl nebo si dělal zbrojní průkaz či měl nějaký vztah ke zbraním.

Podle pozdějších informací jich ale už loni na jaře legálně registroval a vlastnil hned osm, včetně těch dlouhých. Získal totiž ještě předtím, už počátkem loňska, zbrojní průkaz.

To však psychiatrička nemohla tušit a ani upozornit na studentovu léčbu jeho praktickou lékařku, která mu později vystavila souhlas se získáním zbrojního oprávnění. Její jméno totiž mladík odmítl psychiatričce na její dotaz sdělit, nevysvětlil jí ani důvod, proč to udělal.

Po čtyřech schůzkách s touto psychiatričkou a jedné s další psycholožkou se mladík podle obou odmlčel a buďto na domluvené termíny vůbec nedorazil, nebo je zrušil.