Článek
Cizinec loni v říjnu ze zvědavosti sledoval ze vzduchu práci zdravotníků při dopravní nehodě ve Folmavě a bezpilotní stroj navedl přímo do letové dráhy záchranářského vrtulníku, který z místa odvážel zraněnou ženu.
„Pilot helikoptéry musel provést letový manévr, aby se vyhnul srážce. Obžalovaný tím mohl zapříčinit havárii a ohrozit životy jak letecké posádky a pacientky, tak i dalších osob nacházejících se v dané chvíli na zemi,“ konstatoval soudce Milan Anderle.
Zvědavec dronem ohrozil zásah vrtulníku, který převážel těžce zraněnou pacientku
Ten neprováděl žádné dokazování, ale pouze schválil dohodu o vině, kterou stánkař uzavřel se státní zástupkyní letos v březnu.
Byl prý zvědavý
„Jsme první v republice, kteří šli v takovém případě cestou trestního řízení a uspěli,“ ocenila rozsudek žalobkyně Jana Svobodová.
Pilot armádního vrtulníku Sokol si tehdy všiml nějakého předmětu v deseti metrech nad zemí.
„Když byl objekt od kabiny vrtulníku vzdálen asi pět metrů, zjistil pilot, že se jedná o dron, měl jej v úrovni očí. Aby nedošlo ke střetu, musel nabrat větší výšku, využít maximálního výkonu stroje, aby dron přelétl,“ popsala pro Právo policejní mluvčí Dagmar Brožová.
Podle ní pak dron přistával přímo v nedaleké tržnici mezi stánky. Tam také strážci zákona překvapili trhovce s ovladačem v ruce. „Přiznal, že dron používal a ze zvědavosti se chtěl podívat, co se stalo,“ dodala Brožová.
Jsme první v republice, kteří šli v takovém případě cestou trestního řízení a uspěli
Vyšetřovatelé se opírali především o závěry soudního znalce z letecké dopravy Václava Matouška, podle něhož reálně hrozilo, že se vrtulník v případě kontaktu s dronem může zřítit k zemi.
„Stačilo, kdyby mu dron vlétl do zadní vyrovnávací vrtulky, tak ztratí stabilitu a švihne to někam na zem. Poškodit list vrtule může i předmět malé hmotnosti,“ řekl Právu Matoušek s tím, že pokud by došlo k havárii vrtulníku, následek by mohl být fatální.
„Bylo to v místě velké koncentrace lidí a navíc u benzinové pumpy,“ dodal Matoušek.
Soudce upozornil na to, že se obžalovaný dopustil velmi nebezpečného jednání.
„Muselo mu být zřejmé, že pokud na místě zasahují záchranné složky včetně vrtulníku, může pohybem dronu ve vzduchu způsobit kolizi a následnou havárii. Navíc neměl žádné oprávnění ani licenci bezpilotní stroj používat,“ pokračoval Anderle.
Trhovci podle soudu ulehčilo, že se doznal a uzavřel dohodu o vině a trestu.
„Postih by pro něj měl být dostatečnou pohrůžkou. Pokud by si chtěl v budoucnu pořídit další dron, měl by si předtím zajistit patřičná školení, aby věděl, jak a kde takové zařízení pilotovat a za jakých situací nelze ani v povolených prostorech toto zařízení používat. Pokud by totiž ke kolizi se záchranářským vrtulníkem došlo, může se díky hračce snadno dostat do vězení,“ uzavřel soudce.
Hlavní pravidla pro provoz dronů
Dron může létat maximálně do výšky 120 metrů a vzdálenosti, do které na něj pilot dohlédne prostým okem.
Stroj nesmí přelétat nad shromážděním osob a hustě osídlenými oblastmi, budovami nebo silnicí.
Pro přelety nad památkami či shromážděním osob (například pro filmové účely) je nutná speciální licence a povolení.
Od kolemjdoucích osob v krajině je potřeba dodržovat odstup 30 metrů od místa dopadu. Pro drony vybavené nízkorychlostním režimem je to pět metrů.
Dron nesmí přepravovat nebezpečné zboží a nesmí se z něj shazovat žádný materiál.
Všechny drony s kamerou je nutné registrovat. Pilot musí absolvovat online test.
Za hračky bez povinnosti registrace jsou považovány jen drony bez kamery a s hmotností do 250 gramů.