Článek
Jde přitom o zločiny znásilnění, u kterých došlo k pohlavnímu styku, což se v případě nyní žalovaných 39 skutků ani u jednoho z nich nestalo. Za ně by Cimickému hrozil vyšší trest, až osm let vězení, zatímco nyní je to maximálně pět let.
Problém tkví v tom, že i když pražská policie navrhla Cimického obžalovat i ze zmíněných tří případů, šéfka Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 Martina Adámková je k soudu poslat nemohla.
„Mohu potvrdit, že bylo rozhodnuto o zastavení trestního stíhání tří skutků kvalifikovaných jako trestný čin znásilnění, a to pro zánik jejich trestnosti z důvodu promlčení,“ sdělil Právu mluvčí pražských městských žalobců Aleš Cimbala.
Obžaloba na Cimického: Začalo to stetoskopem
Mezi případy byla delší prodleva
Mezi jednotlivými případy totiž byla delší prodleva, a tudíž uplynula pětiletá promlčecí lhůta, než se měl lékař dopustit dalšího. První skutek se odehrál už v osmdesátých letech, další počátkem devadesátých a třetí až na přelomu tisíciletí.
„Protože se v této pětileté lhůtě nepodařilo zjistit další jednání obviněného, jež by bylo možné kvalifikovat jako trestný čin, na který stanoví trestní zákon stejný nebo přísnější trest, nedošlo k přerušení promlčení trestního stíhání,“ uvedl Cimbala.
„Nebylo možné tyto skutky provázat s další následující trestnou činností, a nemohly tedy být součástí obžaloby,“ dodal mluvčí pražských městských žalobců.
Byť tedy policie měla dostatek důkazů především v podobě výpovědí postižených žen, ale i dalších svědků včetně jedné z Cimického bývalých kolegyň, Obvodní soud pro Prahu 8 zahájí hlavní líčení 7. listopadu bez těchto tří případů.
V textu obžaloby, do kterého Právo nahlédlo, Adámková pouze konstatovala, že tyto skutky při soudním jednání zmíní pro dokreslení toho, jak nezákonně se Cimický choval.
Viní ho z 35 skutků vydírání se sexuálním podtextem a čtyř přečinů znásilnění, kde však nedošlo k pohlavnímu styku. Lékař se jich měl dopouštět od roku 1979 až do roku 2019.
U trojice zastavených případů se dva týkaly mladých dívek, jedna z nich ani nebyla Cimického pacientkou. Přišla do bohnické psychiatrické léčebny na praxi, protože se chtěla stát psycholožkou. Šlo o tehdy čerstvě sedmnáctiletou studentku střední školy, kterou údajně Cimický připravil o panenství.
Další byla žena, kterou jako osmnáctiletou lékař v 80. letech opakovaně znásilňoval, až ji to dohnalo k pokusu o sebevraždu. V léčebně tehdy strávila rok. Byla pak jednou z prvních, která otevřeně o svém traumatu promluvila.
Mluvčí Cimbala v této souvislosti Právu potvrdil, že jeden ze zastavených případů se týkal pokračujícího trestného činu znásilnění, tedy že k jednání mělo docházet opakovaně.