Článek
Tím je arménský podnikatel, jehož nájemnou vraždu si měl podle obžaloby Soghojan objednat. Vrah si ale svou oběť spletl a místo něho v roce 2007 pobodal jiného Arménce v centru Prahy.
O pár dní později se opět zmýlil a zastřelil českého řidiče společnosti Sazka, který doplatil na to, že řídil vůz značky Bentley. Stejný, jako vlastnil i vorem v zakoně zatracený arménský podnikatel.
Nenašla jej ani policie, která po něm pátrala hned na několika adresách. Klíčová osoba celého procesu se podle zjištění kriminalistů vyskytuje zřejmě na Ukrajině a občas ve Francii, avšak svědek i jeho rodina se opakovaně aktivně skrývají.
Podle nadřízeného pražského vrchního soudu je přitom důležité, aby byl vyslechnut, protože by mohl osvětlit možný motiv, proč jej chtěli podle obžaloby Soghojan a spol odstranit.
I bez něho by sice soud teoreticky mohl pokračovat, protože má svědkovu písemnou výpověď z přípravného řízení, jenže pro ukončení dokazování a vynesení nového rozsudku chybí další důležitá věc.
Čeká se i na odpověď z Ruska
Soudce Vrba totiž požádal orgány Ruské federace o potvrzení totožnosti jiného hlavního svědka obžaloby, který Soghojana a spol. údajně usvědčuje ze zosnování několika vražd. Jenže z Ruska ani po několika měsících a přes opakované urgence ministerstva spravedlnosti žádná odpověď nepřišla.
Soghojan, kterého česká policie označuje za hlavu ruskojazyčného podsvětí v ČR, se dostal na svobodu loni na podzim. Tehdy ho Vrbův senát zprostil obžaloby a propustil z vazby. Soghojan neváhal a stejně jako většina z dalších obžalovaných zmizel z Česka.
Vrchní soud v Praze následně kauzu vrátil městskému soudu, který věc musí znovu projednat, ale Soghojan se už u žádného soudního jednání neobjevil.
Kvůli jednání Soghojan zaslal prostřednictvím svého advokáta Eduarda Bruny písemnou omluvu ze zdravotních důvodů a navíc souhlasil s jednáním v jeho nepřítomnosti.
„Soud podle mě nikdy neměl obžalované pouštět z vazby. Podle nás i názoru státního zástupce byla jejich činnost dostatečně zadokumentována a měli být odsouzeni hned,“ konstatoval šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta.
„I ti chybějící svědci byli lidé z ruskojazyčného prostředí a je teď po nějaké době hrozně složité je najít,“ dodal.
Lhotáková: Senát nemohl dělat nic jiného
Podle mluvčí pražského městského soudu Martiny Lhotákové ale Vrbův senát nemohl udělat nic jiného, než po zproštění obžaloby Soghojana a další obviněné z vazby pustit. Takovou povinnost mu totiž ukládá závazný nález Ústavního soudu z loňského dubna, podle kterého musí soud každého, koho byť i nepravomocně osvobodil, okamžitě bez ohledu na závažnost skutku propustit z vězení. A nemá na to vliv či odkladný účinek ani stížnost státního zástupce.
Mluvčí také upřesnila, proč vlastně soud opakovaně odročil jednání kvůli chybějícímu svědkovi a neobdrženým odpovědím z Ruska. Skrývající se arménský podnikatel, jenž měl být původní obětí vraždy a terčem vydírání ze strany vora v zakoně, totiž podle Lhotákové vypovídal na policii „v příkrém rozporu“ s tvrzením hlavního svědka obžaloby, jehož výpověď je prý jediným usvědčujícím důkazem proti Soghojanovi a spol.
„Jelikož se však svědek skrývá a rovněž policii se jej nedaří opakovaně předvést k soudu, nemá soud žádné účinnější nástroje k tomu, aby jeho účast zajistil,“ připustila nicméně nepřímo mluvčí, že případ uvíznul na mrtvém bodě kvůli zmizení muže, kterého prý chtěli Soghojanovi lidé odstranit.
Soud podle ní musí pečlivě hodnotit věrohodnost výpovědi hlavního svědka i její případnou nestrannost nebo naopak účelovost.
vor v zakoně
Tímto titulem se označuje hlava zločineckého gangu, tzv. zloděj ze zákona. Zákonem se v tomto případě myslí speciální norma vytvořená zločinci.
Tento člověk je většinou zkušený „mafián", který řídí podsvětí. Podle „zakona“ nesmí být ženatý, mít děti, nesmí být nikde zaměstnán, žije pouze z peněz získaných zločinem. Pojem pochází z ruštiny, na území bývalého SSSR také těchto vorů v zakoně působí nejvíce.
Kromě vedení organizace má leckdy za úkol urovnávat spory mezi zločineckými gangy, případně pomáhat jejich členům a také vychovávat nástupce.
„Bez ohledu na závažnost projednávaného trestného činu musí být obžalovanému vždy zaručeno právo na spravedlivý proces,“ dodala Lhotáková.