Přiznání jako polehčující okolnost? Zohledňujme, kdy se obviněný přizná, žádá NSZ

„Zmírnění trestu by v zásadě mělo reflektovat rozsah, v jakém došlo k upuštění od zdlouhavého, náročného a nákladného dokazování,“ napsalo Nejvyšší státní zastupitelství v návrhu nové metodiky, který má Právo k dispozici.

„Nejvýraznější zmírnění trestu by mělo nastat v případě uzavření dohody co nejdříve po zahájení trestního stíhání. Nejméně výhodné, respektive téměř bezvýznamné, bude uzavření až po skončení dokazování v hlavním líčení,“ dodalo.

Dosud byly dohody často sjednávány přímo až u soudního jednání. To by se podle nejvyššího státního zástupce Igora Stříže mělo změnit.

„Chtěli jsme sjednotit praxi a hlasitě říct, že dohoda o vině a trestu by se měla sjednávat na začátku vyšetřování, a nikoli až v řízení před soudem. S tím, že první nabídka je ta nejlepší a žádná lepší už nebude,“ řekl Právu Stříž.

Uzavřených dohod o vině a trestu narůstá, loni jich bylo sjednáno 632, v roce 2018 to bylo jen 139.

Návrh nové metodiky obdržela i Česká advokátní kancelář (ČAK), která s Nejvyšším státním zastupitelstvem v roce 2018 podepsala Memorandum o součinnosti. To mimo jiné zakotvilo pravidla pro komunikaci mezi žalobci a obhájci právě při domlouvání dohod o vině a trestu.

„Česká advokátní komora je ve smyslu většího využívání dohod o vině a trestu jednoznačně aktivní a podporuje je,“ sdělila k nynějšímu návrhu mluvčí kanceláře Iva Chaloupková.

O tom, jaká fáze trestního řízení je nejvhodnější pro uzavření dohody o vině a trestu, se ale podle ní zřejmě ještě povede diskuse.

„Tomáš Sokol, člen představenstva ČAK a prezident Unie obhájců, zatím registruje názory, že na počátku přípravného řízení by tato dohoda uzavírána být neměla,“ podotkla Chaloupková. I Sokol je nicméně podle ní přesvědčen, že pokud bude chtít obviněný dohodu uzavřít co nejdříve a bude pro něj výhodná, nemělo by se mu v tom bránit. Dohoda o vině a trestu se sjednává mezi státním zástupcem a obviněným, který se jejím uzavřením vzdává práva na projednání případu před soudem. Za uznání viny pak je zpravidla nižší trest, než který by hrozil.

Druh a délka trestu závisí na dohodě mezi státním zástupcem a obviněným. „Vždy však platí, že návrh trestu nesmí být projevem svévole státního zástupce. Je nezbytné, aby svůj návrh dostatečně odůvodnil,“ napsalo Nejvyšší státní zastupitelství v dokumentu. Státní zástupci při dohodě trestu kromě zákonu berou v potaz i další skutečnosti, třeba to, že obviněný činu lituje, nahradil škodu či prokázal, že se polepšil. Podle státního zastupitelství je pak vhodné v rámci dohod přistoupit k peněžitým trestům.

Výjimkou u dohod o vině a trestu jsou nejzávaznější trestné činy, třeba vraždy. I přes uznání viny pachatelem podle zastupitelství není u nich možné zajistit zmírnění trestů.

Chaloupková ale upozornila, že přestože ČAK očekává zvyšování počtu uzavřených dohod, nepochybně se objeví i nedostatky. „Podle současné praxe nelze dohodu uzavřít jen proto, že obviněný už chce, aby řízení skončilo. Nezávisle na tom, zda se cítí vinen. Ale jistota, co se stalo, zda byl trestný čin spáchán, se předpokládá až na konci hlavního líčení,“ podotkla Chaloupková s tím, že určitá nejistota o skutku bude u dohod vždy existovat, ale jde o to, jak smí být velká.