Privatizace Mostecké uhelné byla úspěšná, bránil vládu exministr Grégr

Grégr se podle svých slov k informacím o údajném vyvádění peněz z MUS dostal nedlouho poté, co se stal ministrem průmyslu v jednobarevné sociálnědemokratické vládě premiéra Miloše Zemana. Obdržel je tak, že ho zastavil neznámý člověk, když šel na ministerstvo do práce a do ruky mu dal lístek s číslem účtu ve Švýcarsku.

Požádal proto o pomoc vládního kolegu, ministra Jaroslava Baštu, který měl na starost koordinaci bezpečnostních složek. Zhruba po dvou týdnech od něj dostal informaci, že údajné převody peněz nebyl trestný čin.

„Nikoho dalšího jsem s tím nekontaktoval a považoval jsem to za skončené,“ řekl Grégr, kterému je dnes 89 let. Před šesti roky dostal od současného prezidenta Zemana medaili za zásluhy.

Podobně Grégr vypovídal také před šesti lety při výslechu na protikorupční policii. Tehdy ale byla jeho výpověď detailnější. Mluvil o třech miliardách korun, z nichž dvě údajně putovaly na účet ve Švýcarsku a jedna na účet společnosti Newton, která souvisí s obžalovanými manažery.

„To si absolutně nepamatuji, že jsem říkal konkrétní čísla. Ale asi to je pravda,“ zmínil Grégr při dotazech, které mu kladla soudkyně. Trestní oznámení v této věci prý nepodával, protože neměl žádné jiné informace. Zároveň se obával, aby tato věc následně pro stát nekončila arbitráží, při které by teoreticky hrozily miliardové škody.

Samotný prodej státního 46procentního balíku akcií za 650 milionů korun Grégr před soudem obhajoval. Zdůvodnil to tím, že stát ztratil v roce 1998 nad MUS kontrolu, takže nemohl zasahovat do rozhodování firmy. Nejasná byla také budoucnost podniku, protože se třeba plánovalo uzavření některých dolů a nebyly vyjasněné těžební limity. Prodej akcií tak byl podle Grégra pro národní hospodářství ideální.

„Když to řeknu pejorativně, tak jsme byli rádi, že jsme se toho zbavili. Nabídnutá cena tenkrát odpovídala tržní hodnotě a byla navýšená o čtvrtinu. Celý proces privatizace považuji za úspěšný,“ konstatoval Grégr.

Celý případ se točí kolem manažerů spjatých s MUS – Antonia Koláčka, Jiřího Diviše, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Marka Čmejly. Obžaloba je viní z toho, že těžařskou společnost ovládli jejími vlastními penězi a zároveň oklamali stát, když předstírali, že majoritním vlastníkem akcií je společnost sídlící v zahraničí.

Ve skutečnosti však podle spisu měli kontrolu nad většinou akcií skrze jimi ovládané společnosti. Pak vyčkali na pokles ceny akcií a následně je koupili. Česku tím údajně způsobili škodu nejméně ve výši 3,2 miliardy korun. Muži jakoukoliv vinu odmítají.

Posledním obžalovaným je někdejší náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora, který podle obžaloby v souvislosti s MUS převzal třímilionový úplatek. Grégr konstatoval, že privatizaci měla na starost sekce, které spadala pod náměstkyni Miladu Vlasákovou. „Robert Sýkora k tomu mohl maximálně dodávat posudky,“ uvedl Grégr.