Případů přiznání a dohody na trestu je stále více

Že se obviněný může dohodnout s žalobcem na trestu, není v českém právním řádu novinka, avšak od loňského října je takový postup jednodušší a také nově využitelný u zvlášť závažných zločinů. Díky tomu se rozšiřuje praxe podobná americkým krimifilmům, kde obžaloba licituje s obhajobou, za jakou cenu by se obviněný doznal výměnou za nižší trest.

K dohodě o vině a trestu došlo například loni v listopadu v případu jednoho ze sexuálních predátorů přistižených filmem V síti. Ačkoli muži vystupujícímu pod přezdívkou Sneeky hrozilo až 12 let za sexuální nátlak, díky uznání viny a dohodě s žalobkyní před začátkem samotného líčení odešel od soudu s tříletou podmínkou.

Dohodu o vině a trestu přijal v únoru také bývalý příslušník StB Jaroslav Maryško v kauze cíleného terorizování disidentů při akci Asanace. Maryško tak dostal podmíněný dvouletý trest se zkušební dobou na jeden rok. „Jedná se o první dohodu ve věci takové trestné činnosti, jinak tento institut funguje velmi dobře,“ okomentovala podle ČTK výsledek žalobkyně Zdeňka Galková.

Soud v takových případech dohodu mezi obžalovaným a státním zástupcem jen posoudí a zpravidla schválí. Před soudem pak neprobíhá dokazování a rozsudek se zároveň stává hned pravomocným. Pro obžalované, kteří si jsou své viny vědomi, tím odpadá nepříjemné veřejné projednávání.

Z dat Nejvyššího státního zastupitelství, které má Právo k dispozici, vyplývá, že od loňského října dohod přibylo několikanásobně. Do té doby se žalobci s obžalovanými „domluvili“ jen třeba v deseti případech za měsíc. Loni v prosinci už číslo stouplo na 56, za letošní leden a únor zaznamenali celkem dalších 72 dohod. Statistiky ukazují, že nejčastěji bývají uzavírány v drogových kauzách, u loupeží či zneužití pravomoci úřední osoby.

I když jde stále pouze o zlomek z tisíců případů, očekává se, že poměr uzavřených dohod o vině a trestů poroste. „Každý další měsíc od účinnosti novely sledujeme rychle se navyšující počet takto skončených trestních případů, které znamenají především významnou úlevu soudům a úsporu státnímu rozpočtu,“ uvedl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Více dohod bez dokazování v soudní síni kvituje i předseda soudcovské unie Libor Vávra. „Pokud se pachatel domluví s obžalobou tak, že to soudce schválí jako spravedlivé, tak je to nesmírně efektivní pro daňové poplatníky,“ řekl Právu soudce. Jednu z největších výhod Vávra spatřuje v možnosti přistoupit nově k dohodě i ve zvlášť závažných hospodářských kauzách, které se vlečou.

„Já myslím, že dohody o vině a trestu především usnadňují práci soudům a také nesporně zrychlují soudní řízení,“ souhlasí advokát Jaroslav Ortman.

Z jeho pohledu obhájce však nevidí pouze pozitiva: „Někdy mám pocit, že jde o klacek na ty, kteří neuznají vinu. Protože osoby, jež vinu uznají, mohou dostat trest pod dolní hranicí sazby. A ti, kteří se přiznají s nějakou výhradou, takovou výhodu nemají. Ne každý souhlasí s tím, co je napsáno v obžalobě. Ta vždy sleduje svůj cíl.“ „Podle mě jde o určitou formu nátlaku, aby se obžalovaní přiznali,“ uvedl pro Právo advokát.