Případ vraždy léčitele vstoupí do historie práva i psychiatrie, prohlásil u soudu znalec

Prvním z nich byl psychiatr Jaroslav Maxmilián Kašparů. Podle něj hrál v případě mladší z obžalovaných, kutnohorské zubařky, hlavní roli v inkriminovanou chvíli tzv. indukovaný blud. Ten je podle Kašparů na vrcholu pomyslné pyramidy sestavené z různých faktorů, jako je motivace, porucha emotivity, vliv třetí osoby nebo syndrom vyhoření.

„Ovládací schopnosti obžalované byly v době spáchání trestného činu zcela vymizelé. Říkám to při vědomí toho, že se zde řeší případ, který vstoupí do historie práva, psychologie i psychiatrie,“ prohlásil Kašparů.

Podle něj léčitel u obžalované zubařky onen blud velmi účinně indukoval skrze pocity viny a strachu. Což je podle Kašparů jedna z nejhorších kombinací na ovládnutí člověka. Žena měla podle znalce omezenou svobodu rozhodování a v době činu byly její ovládací schopnosti zcela vymizelé.

Mezi dalšími faktory Kašparů zmínil mj. také Stockholmský syndrom, syndrom týrané ženy. „(Obžalovaná) byla obětí domácího násilí, kuplířství a byla zneužívaná,“ konstatoval Kašparů.

„Ona není nebezpečná, pokud se nedostane pod vliv tak těžkého manipulanta,“ uzavřel Kašparů výpověď, doporučil nicméně psychiatrické léčení.

Další ze znalkyň, psychiatrička Monika Holečková se závěrem Kašparů ovšem nesouhlasila. „Nezjistila jsem, že by posuzovaná trpěla jakýmkoliv bludem,“ reagovala na posudek Holečková.

„U posuzované se několik měsíců před skutkem rozvinula duševní porucha, která měla charakter úzkostně depresivních příznaků, říká se jí porucha přizpůsobení. Je to nepsychotická porucha, která nenarušuje kontakt člověka s realitou. Zdrojem bylo soužití s poškozeným,“ uvedla psychiatrička Monika Holečková. „Je to lehká duševní porucha, člověk si uvědomuje, co dělá. Je to porucha, která není forenzně významná,“ upřesnila Holečková s tím, že žádnou jinou poruchu u obžalované nezjistila.

„Stamiliony křesťanů věří, že existoval nějaký Ježíš a došlo k jeho vzkříšení, to nemůžeme nazvat bludem,“ podotkla znalkyně k závěrům znalců, že šlo u obou žen o indukovaný blud, kdy věřily, že se poškozený může převtělovat, cestovat mezi dimenzemi apod.

Další znalkyní byla Miluše Pixová, která u obžalované zubařky nezjistila posttraumatickou stresovou poruchu. Zjistila u ní ale mj. syndrom týrané osoby, žena je podle ní lehce ovlivnitelná, má tendenci zaujmout spíše závislé postavení. „Je pravděpodobné, že k činu byla spíše donucena. (…) Nechtěla ho provést, byl v rozporu s jejími osobnostními charakteristikami,“ řekla Pixová.

Podle Pixové obžalovaná věřila mimo jiné také tomu, že je inkarnací nechvalně proslulé dozorkyně z Osvětimi Irmy Grese, což jí namluvil poškozený.

Podobně se vyjadřovali znalci i o druhé obžalované, bývalé učitelce Ireně Stejskalové.

„Paní Stejskalová trpěla bludem v inkriminované době,“ konstatoval psychiatr Ilja Žukov. „Ona, vysokoškolačka, nepodstoupila žádné lékařské vyšetření, ale věřila tomu, že jí (poškozený) vyléčil rakovinu pankreatu. Věřila, že má propadlý lebeční šev, čímž jí (poškozený) vyléčil kožní onemocnění. Zaručil jí, že v jejím případě zamezí stárnutí. Věřila absurditám, že má (poškozený) asi osm entit, že je Lenin, Putin, Bůh, Ježíš a další lidi, on se do nich převtěluje. Ona tomu věřila,“ pokračoval ve výčtu dalších „bizárů“, jak to nazval, Žukov.

Žukov rovněž uvedl, že jde nejen v české justici o naprosto výjimečný případ.

„Jestli tu zemřel jeden člověk, tak je to tragédie, ale celá ta situace mohla vyústit daleko tragičtějším způsobem. Těch obětí, ať už zdecimovaných psychicky, nebo fyzicky, tak jich mohlo být daleko víc,“ prohlásil Žukov v kontextu manipulace poškozeného s jeho následovníky.

Podobně se vyjádřil při jednom z předchozích jednání religionista Zdeněk Vojtíšek: „Jsem nesmírně rád, že nakonec odešel sám. Cynicky řečeno, lze si velmi dobře představit ještě daleko horší konce.“

Podle psychologa Karla Netíka byl poškozený přesvědčený, že je Bůh, který přišel na zem, aby zjistil, proč mu lidé zabili syna. Jeho dominující životní hodnotou byl on sám, jeho životní potřeby a hodnoty. Konflikty zvládal často silou, obecně byl primárně osobou agresívní. Léčitel podle Netíka užíval manipulativní techniky jako ponižování nebo vyvolávání pocitu viny. Členy skupiny se snažil izolovat od rodin, přátel a podobně.

V kauze jsou obžalované dvě ženy z úzkého okolí léčitele, dvaatřicetiletá kutnohorská zubařka (jméno nelze uvést kvůli pravidlům o ochraně obětí trestné činnosti, žena přijala příjmení mrtvého muže – pozn. red.) a šestašedesátiletá bývalá učitelka Irena Stejskalová. Ženy podle obžaloby loni v říjnu v pražských Hájích zavraždily padesátiletého muže údajně na jeho vlastní žádost.

Muž jim údajně tvrdil, že jeho tělo po smrti zmizí. Když se to ale nestalo, šly se ženy na druhý den udat na policii. Podle pitvy muž zemřel na otravu nitrožilním anestetikem Propofol. Státní zástupkyně Jana Murínová pro mladší z žen navrhuje trest mezi 12 a 16 lety vězení, pro Stejskalovou pak dvanáctiletý trest.