Případ ukazuje, že jsme policejní stát, prohlásil obžalovaný ze smrti známého

„Můj případ jasně ukazuje, že jsme policejní stát. Důkazy, které by mne očistily, policie zničila. Svědky, kteří by mi pomohli, odmítli policisté vyslechnout. Policie se zaměřila jen na moji osobu. Když nevědí, jak dál, tak si berou na pomoc konfidenta. Znalci vycházejí ze lživých výpovědí svědků,“ vyjádřil Charvát nesouhlas s obžalobou.

Ta mu klade za vinu, že už v prosinci svého známého napadl a způsobil mu těžká zranění hlavy. Po návratu poškozeného z nemocnice ataky pokračovaly a vyvrcholily zraněním, o němž se měl obžalovaný domnívat, že je smrtelné.

Aniž by se přesvědčil, že je majitel domu skutečně mrtvý, vhodil ho podle spisu do více než dva metry hluboké přepadové odkalovací jímky a zakryl ji těžkým betonovým poklopem. Znalecký posudek později potvrdil, že v okamžiku, kdy byl poškozený hozen do jímky, ještě žil. Vzhledem k mnohačetným ranám do hlavy byl v bezvědomí a následně zemřel na podchlazení.

„Obžalován je z těžkého ublížení na zdraví, ukončeného ve stadiu pokusu, a z pokusu zločinu vraždy a následně z nedbalostního zavinění smrti poškozeného. Za to mu hrozí 10 až 18 let vězení,“ uvedla státní zástupkyně Lenka Faltusová.

Charvát, který byl v minulosti již odsouzen k podmíněnému trestu za podvod, se s poškozeným znal z dětství, kdy se jejich rodiny přátelily. Když neměl kde bydlet, přestěhoval se v září 2014 k němu do jeho rodinného domu. Jejich soužití bylo komplikované, hádali se. Oba byli alkoholici, i když příchylnost k alkoholu obžalovaný popírá.

Už od přípravného řízení se obžalovaný doznává pouze k prvnímu z činů, a to napadení poškozeného v prosinci 2014. Odmítá ale, že by použil k ranám nějaký předmět. Po incidentu odešel do hospody, teprve poté zavolal záchranku. Údajně proto, že to byl zraněný, kdo nechtěl přivolávat lékaře. A s pozdější smrtí poškozeného nemá prý společného nic.

Naposledy ho měl vidět 20. ledna. „Proč bych dělal takový čin? Měl jsem v té době zajištěnou lukrativní zakázku od března na horách na dva roky. Proč bych si takto kazil svou profesní kariéru?“ ptal se u soudu. A připomněl, že jeho známý byl alkoholik, byl prý bílým koněm, proto měl velké dluhy.

„Že jsem šel bydlet k poškozenému, to byla má největší chyba v životě,“ poznamenal v průběhu výpovědi. Půjčoval mu prý peníze, a když s tím přestal, začal mu prý poškozený krást jídlo. „Musel jsem si schovávat věci. Měl jsem obavu, že mi je ukradne a rozprodá,“ řekl. Později se prý v domě začali objevovat vymahači dluhů.