Článek
Do klatovské nemocnice přišel v květnu roku 2012. „Po nástupu s ním byla mezi personálem i rodiči pacientů spokojenost,“ sdělil mluvčí nemocnice Jiří Kokoška.
„První náznaky problémů se objevily po více než půl roce. Jednalo se o stížnosti personálu na lékařovo zvláštní chování. Nemocnice se jimi zabývala, dokonce namátkově testovala lékaře na alkohol, ale všechny kontroly byly negativní,“ uvedl Kokoška.
Žádné avízo jsme nedostali, přestože jsme se minulého zaměstnavatele na lékaře ptali.
„Následně padlo podezření na léky a po stížnostech rodičů jsme na základě osobního pohovoru identifikovali, že má lékař psychické problémy. Až v této chvíli problém přiznal a od té doby se již na oddělení a vůbec k pacientům nedostal. Ještě v únoru byl přinucen jít se léčit, léčení trvalo do dubna. Následně čerpal dovolenou a k 31. květnu 2013 s ním byl ukončen pracovní poměr,“ dodal Kokoška.
Měl dobré reference
Podle informací Práva přišel Havránek do Klatov z nemocnice v Mělníku, klatovská nemocnice v tu dobu sháněla nového primáře dětského oddělení již několik měsíců. „Splňoval všechny profesní podmínky a z předešlého pracoviště měl velmi dobré reference. Žádné avízo jsme nedostali, přestože jsme se minulého zaměstnavatele na lékaře ptali,“ podotkl Kokoška.
Havránek před nástupem do Klatov prošel pohovorem i zdravotní prohlídkou.
Policie v této kauze prošetřovala deset případů dětí ve věku kolem jednoho nebo dvou let, z nichž některé byly po Havránkových zákrocích na pokraji smrti. Dostávaly nepřiměřeně vysoké dávky anestetik, v jednom z případů se lékař pokoušel třiadvacetkrát zavést kanylu do žíly teprve dvouleté holčičky, a to při plném vědomí. Kvůli Havránkově zmíněné vážné duševní poruše policie případ nakonec odložila.
Bipolární afektivní porucha (B. A. P.)
Závažná mentální porucha, která se projevuje prudkým střídáním nálad, které oscilují mezi fází manické psychózy (mánie) a těžké tzv. bipolární deprese.
V manické fázi postižený jedná impulsivně, vystupuje sebevědomě a má sklon provádění nepromyšlených, nezřídka destruktivních činů.
V depresivní fázi je postižený skleslý a podrážděný, bez schopnosti prožívat radost a s pocitem vlastní bezvýznamnosti. Jeho jednání může být agresivní, a to jak vůči okolí, tak vůči vlastní osobě.
Nemocní občas zažívají příznaky obou fází zároveň, jindy je jejich střídání nevyzpytatelné. Někdy na sebe fáze přímo navazují, jindy se může vyskytnout remise, tedy období bez příznaků.
Bipolární afektivní poruchou (dříve nazývanou maniodepresivní psychóza) trpí zhruba 1 procento populace. Příčiny jejího vzniku nejsou dosud objasněny.
„Samozřejmě nás celá situace nesmírně mrzí – o to více, že se jednalo právě o dětské pacienty, kteří mohou jen těžko s lékařem o průběhu zákroku polemizovat a jsou velmi citliví,“ doplnil Kokoška.
