Přibylo trestných činů z nenávisti. Loni stála za 149 případy

Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu. Ta také zmiňuje, že v roce 2022 bylo policií zjištěno 149 trestných činů s nenávistným podtextem, tedy činů motivovaných právě extremistickými názory.

„Dále bylo policií evidováno celkem 73 stíhaných osob u skutků s nenávistným podtextem. Pro trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek byly obžalovány celkem 102 osoby. Odsouzeno za ně bylo celkem 61 osob,“ stojí v dokumentu. Proti roku 2021 došlo k navýšení o 41 skutků.

V České republice se na extremistické scéně etablovala různorodá skupina „protisystémově“ naladěných občanů, kteří jsou ovlivněni různými konspiračními teoriemi. Právě ty je ještě více radikalizují a svou roli v tom hrají i sociální sítě.

Tyto nenávistné projevy se i vlivem pandemie více přesunuly na internet.

Podle analytiků ministerstva vnitra tu je „fenomén výhrůžných e-mailů a výroků na internetu vůči představitelům vlády a médií, dříve byly motivované nesouhlasem s opatřeními přijímanými v boji s pandemií covidu-19, ty současné jsou pak motivovány vládní podporou Ukrajině“.

„Tato skupina se stále více izoluje od zbytku společnosti, její členové nacházejí styčné plochy s extremistickými a xenofobními subjekty. Krátkodobý úspěch protestního uskupení kolem aktivisty Ladislava Vrábela dokazuje, že je poměrně jednoduché ji prostřednictvím sociálních sítí mobilizovat,“ uvedlo ve zprávě vnitro.

Dokument ve svém textu zmiňuje také hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury.

Uvádí, že nenávistné výroky vůči migrantům, muslimům nebo Romům jsou v hnutí sice na ústupu, jeho členové ale v řadě případů kopírovali názory inspirované subjekty, které pracují ve prospěch kremelského režimu.

Největším rizikem podle bezpečnostních složek z pohledu pravicového extremismu jsou izolované online komunity, které používají svůj slang, ideologii i životní styl.

V Česku jich není mnoho, ale právě jejich izolovanost může posloužit jako ideální prostředí pro seberadikalizaci kvůli důrazu na násilnou přímou akci. Snadno navazují kontakty v mezinárodním prostoru na internetu.

„Stále častěji se vyskytují antisemitské výpady, které reagují na existenci různých antisemitských teorií šířených dezinformačními médii. V souvislosti s válkou na Ukrajině byly šířeny konspirační teorie, že konflikt byl pokoutně vyvolán právě židy. Ruská federace měla být těmito údajnými mocenskými pletichami ohrožena a agresí si hájit své zájmy či svou existenci,“ konstatuje vnitro.

Různé platformy šířící dezinformace a konspirační teorie přinesly podle dokumentu trend normalizace lhaní a agresivního vystupování.

„Jejich výstupy mají silný radikalizační potenciál. Tuto skutečnost proto začaly více reflektovat orgány činné v trestním řízení,“ upozornila zpráva.