Příběh oběti aktuální vlny podvodů: Žena se nechala přemluvit k úvěru, peníze odnesla „bankéři“ do parku

„Minulý týden 10. března kontaktoval tuto paní přes aplikaci WhatssApp neznámý muž, který se jí představil jako policista a tvrdil, že si na ni někdo chce vzít úvěr 800 tisíc korun s tím, že jediná možnost, jak tomu zabránit, je podat duplicitní žádost o úvěr,“ přiblížila ve středu Novinkám mluvčí pražské policie Eva Kropáčová.

Aby policista, který byl falešný, vzbudil u ženy důvěru, předal jí kontakt na domnělého bankéře ČNB, jenž ženě historku o podvodném úvěru potvrdil jako věrohodnou. Ubezpečil ji, že mohou událost společně vyřešit.

Ženou historka o napadeném účtu pohnula a úspěšně požádala online o úvěr v požadované výši. „Ještě týž den šla do tří poboček své banky a postupně si vybrala celou částku poskytnutého úvěru a následně v odpoledních hodinách v parku Lannova v Praze 1 předala částku 800 tisíc člověku, který měl být pracovník České národní banky,“ uvedla Kropáčová.

Dotyčná tak učinila, aniž by dostala jediné potvrzení či podrobnější vysvětlení ohledně údajného útoku hackera.

Tato žena je jednou z více než 140 poškozených, kteří za poslední měsíc naletěli historkám volajících či píšících domnělých policistů a bankéřů o tom, že jejich účty jsou napadeny, že mohou své úspory ztratit, a proto je musejí okamžitě převést na volajícím určený účet, nebo vybrat a předat kurýrovi nebo spolupracovníkovi, který si pro ně osobně přijede.

Policie už minulý týden v pátek informovala o tom, že se v posledních týdnech doslova roztrhl pytel s podvody na základě až tisíců telefonátů a zpráv od falešných policistů a bankéřů. Zároveň kriminalisté upozornili, že se počet obětí podvodníků bude ještě zvyšovat, stejně tak částka, o kterou přišli. A to už se nyní děje.

„Škoda už se vyšplhala na 23,5 milionu korun a počet poškozených narostl na více než 140, přičemž jich bude dál přibývat,“ řekl tento týden Novinkám mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Doplnil, že jde o velkou vlnu podvodů napříč celou republikou, přičemž nejvíc případů je v Praze. „Tam to svědčí spíše o tom, že poškození podvod víc oznamují,“ poznamenal Moravčík s tím, že se celá řada lidí s tím, že takto přišla o peníze, vůbec policii nesvěří. I tak kriminalisté zaznamenali skokový nárůst podvodů falešných policistů a falešných bankéřů.

„V posledním měsíci toho bylo opravdu hodně, stovky případů,“ nastínil Moravčík, podle kterého jsou ze všech možných podvodných metod falešní policisté a bankéři nejefektivnější a zároveň nejzákeřnější. Používají totiž řadu metod, které jejich vymyšlené historky o napadení účtů mají potvrzovat a učinit věrohodnými.

Jsou například schopni posílat osloveným lidem do zpráv fotky - kopie domnělých policejních dokladů, aby viděli, že pracují u policie, nebo jim odešlou i údajné předvolání k výslechu, které jsou schopni stejně jako služební průkaz vyrobit na internetu. Hovory navíc probíhají jen během pracovní doby bank, aby to vypadalo reálně, že jim volá někdo z jejich finančního ústavu.

„Chtějí pak po těch lidech sdílet jejich polohu, vytváří na ně silný nátlak až hraničící s vydíráním, že to nesmějí nikomu říct, protože když tak učiní, že se stanou spolupachateli v dané věci,“ podotkla k tomu mluvčí Kropáčová.

Doplnila, že pražští kriminalisté řešili největší boom podvodného volání právě minulý týden. „V průběhu pouhých dvou dnů zavolalo na tísňovou linku přibližně 60 lidí s tím, že se je pokusil někdo podvést, upozornili na to, že se taková věc děje, a chtěli vědět, jestli je možné, že jim někdo od policie či z banky takto volá. Takže těch podvodných telefonátů muselo být obrovské množství,“ míní Kropáčová.

První vlna podle ní přišla v letošním roce už zhruba před měsícem. Teď ale dorazila mnohem razantnější, když kromě šesti desítek nenapálených lidí policie obdržela oznámení i od dvaceti těch, kteří o své peníze přišli. Částka, kterou z nich podvodníci vymámili, se pohybuje od několika desítek tisíc až do takřka milionu korun.

Jeden muž z Prahy dokonce hned dvakrát během dvou dnů minulý týden osobně odevzdal své peníze podvodníkovi, přičemž šlo pokaždé o částky kolem 200 až 300 tisíc korun. Napálený měl účty či půjčku u několika bank a falešní policisté a bankéři ho přesvědčili, že má napadené oba účty, a je tedy potřeba udělat výběr u obou.

Zarážející je, že se někteří lidé nechají podvodníky přesvědčit, aby peníze vybrali a předali údajnému pracovníkovi ČNB někde na ulici, v obchodním centru či třeba na parkovišti, jak přiblížila Kropáčová. V drtivě většině případů si podle ní finance přebírá člověk, který má ukrajinský nebo ruský přízvuk a nasedá do vozidla označeného některou z přepravních společností typu Bolt apod. Objevují se ale i kurýři, kteří o ničem nevědí a podvodníci si je pouze najali kvůli předání peněz.

Nedá se prý vyloučit, že za nynější vlnou těchto telefonátů stojí jedna dobře organizovaná skupina, jejíž šéfové sídlí v zahraničí na východ od ČR a najímají si tady česky mluvící krajany, nebo přímo zdejší občany jako operátory. Jejich podvody přitom tentokrát vůbec nemíří na seniory, jak tomu bývalo v minulosti.

„U poškozených jde o lidi v produktivním věku, kteří dokážou ovládat mobilní telefony, internetové bankovnictví a mnohdy pak dávají podvodníkům vzdálený přístup do svého bankovnictví,“ komentovala to Kropáčová.

Desítky lidí, kteří naštěstí poznali, že volající je podvodník, pak čísla, z nichž jim neznámý volal, hlásili jako podvodná. Ta se pak objevují v různých varovných databázích na internetu. Jenže podle mluvčího prezidia o podvodná čísla často vůbec nejde.

„Podvodní volající využívají tzv. spoofing telefonního čísla, což znamená, že pomocí počítačového programu dokážou napodobit jakékoliv telefonní číslo, tedy i infolinku banky nebo i číslo někoho známého. Nejde tedy o podvodná čísla, ale i třeba normálních, běžných občanů,“ nastínil Moravčík s tím, že to má rovněž dodat věrohodnosti volajícího „bankéře“ či „policisty“.

Zopakoval, že skutečná policie po lidech nikdy nebude chtít převádět peníze či s nimi dělat jakékoli transakce. „Stejně tak nebude chtít, abyste je někomu předávali v taxíku, nikdy vám nebude posílat fotku služebního průkazu. Pokud bychom chtěli peníze zablokovat, tak to uděláme sami. Takže nikomu, kdo se představí jako policista nebo bankéř, žádné peníze neposílejte,“ nabádá policejní mluvčí.