Při vyšetření miminka na pohotovosti měl být lékař pečlivější. Za jeho smrt ale nemůže

„Jednalo se totiž o zcela neobvyklý průběh jinak běžné virové infekce, kterou nemohl předpokládat ani ovlivnit a která nakonec vedla k selhání životně důležitých orgánů a následné smrti,“ konstatoval znalec v posudku, do kterého mělo možnost Právo nahlédnout.

Rodiče přijeli s miminkem na pohotovost 19. prosince večer, protože se k rýmě a kašli po deseti dnech přidala teplota přes 39 stupňů. Službu konající lékař je poslal domů s tím, aby dítě zůstalo v teple, a proti horečce doporučil buď lék Panadol, nebo čípky. K ránu se ale zdravotní stav chlapce zhoršil natolik, že přestal dýchat. Oživit se už ho ale nepodařilo ani přivolaným záchranářům.

Soudní znalec ve svém posudku lékaři z pohotovosti vytkl, že při horečnatém onemocnění takto malého kojence nebyl více obezřetný. „Bylo vhodné, aby provedl doplňkové vyšetření krve ke zjištění původu infekce, a vhodné bylo také si pacienta nechat v nemocnici na 24hodinové pozorování,“ uvedl znalec. Druhý dechem však dodal, že pro lékaře neexistuje závazný předpis, při jaké výši horečky nebo při jaké délce jejího trvání má provádět laboratorní či jiná pomocná vyšetření. „Žádné klinické příznaky nenasvědčovaly rychlému a tragickému vývoji. Šlo o zcela raritní průběh infekce, neboť tento virus se jen velmi vzácně stává spouštěčem závažných komplikací u dětských pacientů, které mohou vést k jejich náhlému úmrtí,“ upozornil znalec.

Podle něj postup lékaře, až na drobné výhrady k větší pečlivosti, neměl vliv na další průběh onemocnění, který lze považovat za nepředvídatelný a neodvratitelný. „Domnívám se, že zabránit úmrtí nezletilého nebylo možné. Lze pouze spekulovat, zda by v případě jeho hospitalizace bylo možné akutní respirační selhání díky odborné resuscitační péči odvrátit,“ vysvětlil znalec. V této souvislosti poukázal na výsledky pitvy, podle které byl zánět v takové fázi rozvoje, že by to vedlo k selhání orgánů a smrti i v případě, kdy je pacientovi dostupná špičková péče specializovaného klinického pracoviště. „Zvládnout takový stav na dětském oddělení okresního typu není obvykle možné,“ uzavřel znalec.

Sám lékař odmítl na policii vypovídat a ke svému postupu se nevyjádřil. Zdravotní sestra, která s ním v inkriminovaný den na pohotovosti sloužila, řekla, že lékař dítě zkontroloval poslechem. Vzhledem k tomu, že kromě horečky neprojevovalo jiné příznaky závažnějšího stavu, vyhodnotil lékař situaci tak, že jej nechal v domácím ošetřování, vypověděla zdravotnice.

Podle informací Práva měl tehdy službu primář dětského oddělení František Zahálka, který je také podepsaný pod lékařskou zprávou o vyšetření dítěte. Jde o lékaře, jenž byl letos v březnu pravomocně odsouzen za smrt 16měsíčního chlapečka, kterému nechal vypláchnout žaludek vysoce koncentrovaným solným roztokem. Kromě podmínky dostal tříletý zákaz práce lékaře.

Výsledek policejního šetření rodinu mrtvého chlapečka nemile překvapil. „Ani znalec v posudku nevyloučil, že kdyby malého nechali v nemocnici, byla alespoň nějaká šance na jeho přežití,“ reagoval dědeček. Je podle svých slov připraven podat podnět na lékařskou komoru s ohledem na závěr znalce, že měl být lékař při vyšetření dítěte pečlivější. „Nikdo se nám ani neomluvil. Moje holka, matka dítěte, je z toho úplně mimo. Vidím, jak trpí. Každou neděli jezdí na hrob malého a pláče. Stále si vyčítá, že ona udělala nějakou chybu,“ dodal dědeček.