Článek
Tragická nehoda se stala v roce 2016. Přímo na místě zemřeli tři lidé, ženin syn sice přežil, ale vyvázl se zraněními, a ještě horšími šrámy na duši. Žena se v důsledku těžké životní situace propadla do těžkých depresí, nemohla pracovat a skončila v invalidním důchodu.
U soudu se domohla náhrady na odčinění duševních útrap při usmrcení osob blízkých, když ale chtěla po pojišťovně i další satisfakci plynoucí z pojištění auta v podobě ztráty na výdělku, neuspěla.
Pražský městský soud totiž došel k názoru, že újmu na zdraví nezpůsobila přímo nehoda, u které žena nebyla, ale až úmrtí blízkých. Žena pak nepochodila ani u Nejvyššího soudu, a obrátila se proto na Ústavní soud, který její argumenty vyslyšel.
Fatální zásah do zdraví
„Sekundární oběti může vlivem úmrtí osoby blízké vzniknout nejen újma na soukromém a rodinném životě zahrnující duševní útrapy, ale i újma na zdraví,“ uznalo plénum se soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem, když zrušilo předchozí soudní rozhodnutí.
„Již samotný výčet náhrad a období, za které jsou požadovány, dokreslují, jak fatální dopad do života stěžovatelky zásah do jejího zdravotního stavu měl. Stěžovatelka pozbyla podstatnou část svého příjmu. Rozhodnutí soudů pak popřela princip plného odškodnění,“ upozornil Lichovník.
Ústavní soud se pozastavil i nad argumentací soudů týkající se toho, že nehoda vlastně nesouvisí s ženinými zdravotnímu problémy. „Je-li důsledkem dopravní nehody těžké ublížení na zdraví, či dokonce smrt osoby blízké, představuje to pro osoby blízké, sekundární oběti, většinou velkou psychickou zátěž. V těchto situacích lze rozumně předpokládat, že u sekundární oběti může v důsledku dopravní nehody a smrti osob jí blízkých dojít k zásahu do jejího psychického zdraví,“ konstatoval Lichovník.
Justice se tak bude muset případem znovu zabývat.
Způsob odškodňování za ublížení na zdraví se měnit nebude, rozhodl Ústavní soud
