Předvánoční tlačenice jsou rájem zlodějů, častěji číhají na ženy

Kriminalista Radek Mudroch, který již tři roky vede v Praze tým Kapsa, bojující proti nenechavcům, Právu nastínil, jaké způsoby kapsáři nejčastěji používají. A uvedl i zajímavost, že o něco častěji jsou oběťmi zlodějů ženy, a to zhruba v šedesáti procentech případů.

„Ženy bohužel mají většinou věci poházené v kabelce, kterou mají otevřenou. Mají ji přes rameno nebo hozenou vzadu a nedávají si tolik pozor na své vlastní věci,“ řekl Mudroch.

Muži jsou pak podle jeho zkušeností častěji obelstěni falešnými prostitutkami, které si je za oběti vyhlídnou v okamžiku, kdy pánové popíjejí alkohol. „Přijdou k muži se záminkou poskytnutí sexuálních služeb, pak ho začínají objímat a osahávat a během toho dotyčného okradou,“ naznačil postup Mudroch.

Téměř nikdo z oslovených přitom podle něj o nabízené služby nemá zájem. Pokud by ho měli, tak mají stejně smůlu, protože nepravé nevěstky svoji nabídku rychle vezmou zpět. „Tohle v drtivé většině hlásí skoro všichni. Na ně se nalepí nějaká ženská, která jim nabízí sex, a oni ji opravdu ve více než 90 procentech odmítnou, že je jim to nepříjemné,“ upřesnil Mudroch s tím, že většinou jde o Češky.

Podle něj ovšem nyní mezi kapsáři převažují cizinci, kterých je prý zhruba sedmdesát procent. Kromě gangů z Rumunska do Česka jezdí loupit už i Bulhaři, Chorvati.

Velitel Kapsy upřesnil, že Češi dopouštějící se kapesních krádeží většinou nejsou příliš specializovaní, ale páchají i jiné drobné trestné činnosti, například krádeže v obchodech, menší podvody nebo vloupání.

„Cizinci mají gangy, které používají v podstatě stejné postupy, akorát jezdí po celé Evropě a kradou všude při jakékoli příležitosti. Je to pro ně obživa,“ popsal Mudroch praktiky zahraničních zlodějíčků.

Policie rozděluje čtyři druhy krádeží podle typu místa. Prvním je využití návalu v přepravních prostředcích, přičemž kapsáři často neváhají sami vytvořit tzv. umělý špunt, aby jejich komplici mohli tlačící se lidi okrást.

„Začnou třeba nastupovat do tramvaje a pak se zastaví ve dveřích a něco řeší. Například že nevědí, kam si sednou, nebo se dohadují, jestli je to ta správná tramvaj,“ naznačil Mudroch postup, jakým členové zločinecké bandy pomáhají svým spolupracovníkům vytvořit nával. Většinou po krádeži členové týmu okamžitě vystupují z dopravního prostředku s tím, že se spletli a že to není tramvaj, kterou potřebují.

Druhou taktikou je okrádání lidí na eskalátoru. Policie zaznamenala v poslední době nový trend, a to, že pachatelé zastaví jezdící schody a využijí pak trhnutí, které otřese cestujícími. Zpravidla totiž nenechavci stojí před i za obětí a v okamžiku prudkého zabrzdění schodů ji oberou.

Třetí a čtvrtý způsob využívají při krádežích v kavárnách a restauracích. Kapsáři například předstírají, že jsou ztracení turisti, položí na stůl mapu, kterou překryjí věci položené na stole, a pak je odcizí. „Šátro“, jak se říká prostředku, který má zakrýt krádež, ovšem nemusí být jenom mapa, ale může se jednat i o šátek nebo bundu či něco podobného.

Další způsob zlodějských praktik se odehrává opět v restauraci, když si host položí tašku na zem. Pachatel si pak zpravidla sedne za svoji oběť a pod židlí začne její tašku po zemi nenápadně přitahovat. Poškození ovšem mohou být okradeni třeba i o předměty, které mají v bundě přehozené přes opěradlo.

„Největší prevence je dávat si pozor na své věci. Spousta z nás si myslí: já si přece na věci dávám pozor, mně se to nemůže stát,“ uvedl Mudroch základní pravidlo. Podle něj je také důležité, aby si lidé rozdělili své cennosti, které nosí u sebe, do různých kapes, a neměli je tak všechny pohromadě.

Pokud je to možné, tak by se rovněž měli vyhýbat i různým prostředkům MHD, když nesou větší obnos peněz. Z jeho pohledu je lepší investovat pár korun za taxi nebo využít pomoci přátel a nechat se přepravit vozem. Kriminalista pak rozhodně nedoporučuje dávat si dražší předměty do batohu na zádech, případně nosit věci v nedokonale zavřené kabelce. Dále je lepší si v místech s větší koncentrací lidí držet zavazadla u sebe přitisknutá k tělu, případně je mít stále na očích před sebou.

Problematická pro policisty, kteří bojují s kapsáři, je jejich organizovanost. Kapsáři samotáři jsou dnes spíše výjimkou. V drtivé většině pracují ve skupinkách dvou až pěti lidí.

„Jsou tam pevně rozdělené role. Je tam hlavní výkonný kapsář, který provádí vlastní krádež. Pak jsou tam ti, kteří blokují nebo cloní při činu, aby ten skutek nebyl vidět, a jsou tam i hlídači,“ popsal rozdělení rolí v týmu Mudroch s tím, že výkonný zloděj si u sebe předměty nenechává a rychle je předává dalším.

To je pak také problém při dohledávání ztracených cenností. Pokud policisté nechytnou zloděje přímo ve chvíli, když v tašce někomu loví věci, tak je musí hledat u ostatních členů gangu, kteří se většinou rychle rozprchnou.

Při usvědčení lumpa v takovém případě hraje velkou roli svědectví poškozeného nebo kolemjdoucích. Pokud totiž chybějí svědecké výpovědi nebo záznam z kamery a není ani doličný předmět, tak policisté musejí kapsáře pustit.