Hlavní obsah

Před psychicky nemocným pachatelem může společnost ochránit detenční ústav

Právo, Josef Koukal

Společnost lze dobře chránit před závažnými činy psychicky narušených pachatelů, tvrdí v rozhovoru pro deník Právo ředitel detenčního ústavu v Brně-Bohunicích Dušan Gáč. Jsou to právě detenční ústavy. Proč tam nebyla umístěna šestadvacetiletá žena, která v úterý ve Žďáru nad Sázavou zabila šestnáctiletého studenta a další studenty pobodala, je podle Gáče otázka pro psychiatrickou léčebnu a soud.

Foto: Luboš Pavlíček, ČTK

Lidé před střední školu ve Žďáru na Sázavou přinášejí květiny, hračky a zapalují svíčky.

Článek

Pachatelka ve Žďáru zaútočila stejným způsobem už přede dvěma lety. Tehdy byla umístěna do psychiatrické léčebny a letos v únoru propuštěna. Nebyla to chyba?

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

To mi nepřísluší hodnotit, jde o rozhodnutí soudu, který rozhodl o ochranné léčbě. I my do detenčního ústavu přijímáme chovance na základě rozhodnutí soudu. Ten vždy vychází ze znaleckého posudku. Proč byla dotyčná umístěna v léčebně, a ne v detenčním ústavu, to já nevím.

Ve vašem ústavu jsou ale umisťováni pacienti s podobnou diagnózou. Včetně schizofreniků, kteří zaútočili nožem.

To máte pravdu. Pokud je diagnóza stanovena na základě znaleckého posudku a nebezpečnost pro společnost je tak vysoká, že musí nastoupit detence, pak k nám takové osoby umisťujeme.

Nějaká chyba se přece musela stát, když dotyčná po dvou letech spáchala identický čin. 

Jistě, pak by ale měly veškeré dotazy směřovat na psychiatrickou léčebnu a soud. My jako výkonná složka dostaneme pouze nařízení k umístění do výkonu zabezpečovací detence a řešíme pouze praktickou část – střežení těchto osob a medicínskou péči.

Foto: Městská policie Brno

Dušan Gáč

Je společnost dostatečně ochráněna, když je tak nebezpečný pachatel umístěn jen do psychiatrické léčebny?

Nemám zkušenost s psychiatrickou léčebnou, ale právě s ústavem zabezpečovací detence. Pokud je umístěn do detenčního ústavu, společnost chráněna určitě je.

Jaký je rozdíl v režimu běžné nemocnice a detenčního ústavu?

Ten nejzásadnější je ve stavebnětechnickém zabezpečení. Chovance navíc nestřeží civilní zaměstnanci, ale vězeňská služba. Po medicínské stránce mají zabezpečenou zcela totožnou péči jako v psychiatrické léčebně.

Zvykly si už soudy na samotnou možnost ukládat detenční ochranu?

Stavy chovanců v detenčním ústavu stoupají, takže soudci tu možnost využívají.

Váš ústav je vytížený?

Ano. Naše kapacita je plně vytížena s tím, že kromě Brna je nyní detenční ústav ještě v Opavě, kde je chovanců méně a volná kapacita ještě určitě je.

Vaše možnosti se mají oficiálně pohybovat kolem padesáti chovanců. Tolik jich máte?

Kapacitu nelze přepočítávat na metry čtvereční, jak nám ukládá legislativa, ale musí se odvíjet i od možností odborné péče.  Nemůžeme tu mít třeba 48 chovanců, protože bychom jejich umístění nebyli schopni zabezpečit medicínsky. Pro nás limit představuje stav na zhruba 35 chovancích. Máme jich momentálně 28.

Do detence se neumisťuje na dva nebo tři roky, ale na dobu neurčitou. Co musí chovanec splnit, aby se dostal ven?

Vždy po určitém období se sejde odborná komise, která chovance hodnotí s tím, že buď doporučí ochrannou léčbu, nebo nikoli. Není to tak, že by byl umístěn do detence na patnáct let a po tu dobu o něm nikdo nevěděl, ale vždy po určité periodě je znovu posuzován. Dokud jeho pobyt na svobodě není bezpečný, propuštěn nebude.

Související témata:

Výběr článků

Načítám