Článek
Taxikáři Zdeněk Ponert, Giovanni Piscicelli Taeggi a Michal Šotola si podle obžaloby minimálně během poloviny roku 2015 účtovali mnohem vyšší jízdné za kilometr, než jaké jim určuje vyhláška magistrátu. Podle ní si taxikáři od roku 2006 mohou říci maximálně o 28 korun za kilometr a o 40 korun jako nástupní sazbu (v současnosti magistrát uvažuje o navýšení o osm, respektive dvacet korun – pozn. red.).
Obžalovaní nicméně jezdili i za sto či dvě stě korun za kilometr. A u soudu to nijak nepopírali. Všichni prohlásili, že zákazníky o své ceně informovali předem.
„Pokud jsem jel za cenu vyšší, vždy jsem na to osoby upozornil a sjednal si cenu předem,“ uvedl v závěrečné řeči Šotola. Podle něj policie při vyšetřování také nezohlednila položku pracovní čekání, která činí 6 korun za minutu. Podobně vypověděl i Taeggi, který odmítl, že by kohokoli podvedl.
Připustil nicméně, že si nechal do auta nainstalovat tzv. turbo (zařízení, díky němuž naskakují na taxametru koruny za ujeté kilometry rychleji). „Nepopírám, že bych někdy použil tzv. turbo, abych dorovnal domluvenou cenu. V roce 2011, kdy mi ho namontovali, to by standard a nabízelo se to všem taxikářům,“ prohlásil Taeggi.
Zpátky jezdí prázdní
Ani Ponert nepopíral vyšší jízdné, než umožňuje vyhláška. „Došli jsme k tomu, že když cenu navýšíme o náklady na provoz a k tomu odpovídající zisk, naplňujeme literu zákona,“ řekl v závěrečné řeči.
U jednoho z minulých jednání Ponert prohlásil i to, že cenu navýšil na 99 korun za kilometr i kvůli tomu, že pokud veze zákazníka na jedno místo, tak se pak vrací prázdný. „To nám nikdo neproplatí,“ zdůvodnil Ponert.
Podle dalšího bodu obžaloby se taxikáři skládali na úplatek pro někdejšího magistrátního úředníka Luďka Šmejkala, který jim za to měl předávat seznam a termíny kontrol.
Někdejší předseda odborového svazu Taxi Praha Pavel Jelínek a Luboš Zdeněk, kteří podle obžaloby organizovali výběr úplatků pro Šmejkala, to stejně jako sám Šmejkal odmítli. „Vždycky jsem se svoji práci snažil dělat, jak nejlíp umím. Nikdy jsem žádný úplatek nepřijal a o žádný jsem si neřekl,“ uvedl v závěrečné řeči Šmejkal. „Celé soudní řízení mi přijde jak zlý sen,“ uzavřel.
Kontroly zdržovaly od vydělávání
Obhájce jednoho z obžalovaných v závěrečné řeči hájil svého klienta tím, že taxikáři o kontrolách potřebovali vědět předem, protože „je zdržovaly od vydělávání peněz“.
Státní zástupce navrhl pro všechny obviněné podmíněné tresty.
Soud bude pokračovat v polovině prosince, kdy by mohl padnout i verdikt. Taxikářům v případě uznání viny hrozí až osmileté vězení, Šmejkal by případně mohl jít do vězení v krajním případě až na deset let.