Článek
Pouhé tři dny před začátkem platnosti novely, která ukládala povinnost zastavit bagatelní exekuce, kde se v posledních letech nedařilo vymoci žádné peníze, dorazil na pokladnu exekutorského úřadu muž, jenž vložil po jedné koruně až v osmi tisících případů směřujících k zastavení, které tím bylo znemožněno.
Podkonického pohnal před kárný senát Nejvyššího správního soudu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle něj obcházel zákonná pravidla novely exekučního řádu v roce 2022 o zastavování bagatelních exekucí, tedy exekuce na částky do 1500 korun, kde se v posledních třech letech nic nevymohlo a kde věřitel nesložil zálohu 500 korun.
Na podivné praktiky u Podkonického upozornila organizace Člověk v tísni s tím, že někdo uhradil v mnoha případech korunu bez vědomí dlužníka, a exekuce tak pokračovaly dál.
Exekutor chybu odmítal
Kárná žaloba mířila na šedesát případů, ačkoli podle ministerstva jich mohlo být až osm tisíc.
„Zástupce jednoho z velkých věřitelů zaplatil hotově na pokladně v každém řízení. Bylo by to až úsměvné si takovou situaci představit, pokud by se nejednalo o tak závažnou věc. Musel dorazit s velkým objemem korunových mincí, které tam předával,“ řekla v kárné žalobě zástupkyně ministerstva spravedlnosti Kateřina Skalková.
„Na tuto situaci exekutor nijak nereagoval, ačkoli se jednalo o jasné obcházení zákona. Dlužníci totiž najednou nesplňovali podmínky zastavení exekuce,“ zdůraznila Skalková.
Podkonický vinu před soudem odmítl. „Měl jsem za to, že exekutor nesmí odmítnout platbu v jakékoli výši. Nedopustil jsem se žádného kárného provinění,“ řekl před senátem s tím, že ve většině případů nakonec stejně k zastavení exekucí došlo.
Soud: Obcházení zákona
Ministerstvo spravedlnosti chtělo pro Podkonického pokutu 400 tisíc korun, kárný senát v čele s Jiřím Pallou ale nakonec sáhl pro poloviční trest. „Exekutor měl tuto situaci vyhodnotit, jednalo se o neobyčejnou situaci. Měl mít mechanismy, jak se o ní dozvědět a učinit opatření, aby mohl tyto exekuce zastavit,“ řekl Palla.
Podle kárného senátu šlo bezpochyby o obcházení zákona. Cílem zaplacení korunových položek nebylo pomoci dlužníkům, ale naopak tento akt šel proti jejich zájmům. Soud ale zdůraznil, že exekutora nepotrestal za úmysl, ale nedostatečný dohled. Přihlédl i k tomu, že exekuce byly nakonec zastaveny.
