Článek
Jenže téměř nikdo netuší, že připojení zdarma přes wi-fi s sebou nese velké a hlavně dobře skryté riziko – zneužití osobních dat, e-mailových adresářů, kontaktů či třeba dokumentů, ale i celých osobních profilů a fotografií z různých sociálních sítí.
Jak se to může stát, to Právu přiblížil mluvčí policejního prezídia Tomáš Hulan.
„Někdo využije prostředí, kde se dají očekávat bezplatná wi-fi, třeba restaurace. Ten člověk si tam přinese své wi-fi a čeká, až přijdou další lidé, kteří se potřebují napojit na rychlejší připojení než přes mobil. Vyhledají dostupné wi-fi, přičemž nejbližší, a tudíž nejrychlejší je od toho člověka, který chce stahovat jejich data. Pokud si je dotyční nezašifrují, tak jim fakticky vidí na obrazovku počítače,“ přiblížil problém Hulan.
Upozornil, že takový hacker přitom páchá trestný čin, například porušení tajemství dopravovaných zpráv či tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí.
Všechna data je nutné šifrovat
Pokud se totiž připojíte k nějakému wi-fi, jeho vlastník může vidět vaše data, pokud je nemáte pod heslem či zašifrovaná.
„Na tuto skutečnost by měli zprostředkovatelé těchto bezplatných sítí na veřejných místech upozornit, třeba nápisem, nebo alespoň ústně,“ poznamenal k tomu Hulan.
Problém tkví podle něj také v tom, že bezplatné wi-fi připojení je ve spoustě veřejných zařízení běžné a lidé tam svá data jednoduše nechrání. Spoléhají na to, že nabízená internetová síť patří tamnímu provozovateli, a nepídí se po tom, jestli je skutečně jeho.
„Řešením je svá citlivá data, jako jsou přístupová hesla k e-mailu, Facebooku či bankovnictví, zašifrovat a zároveň se zajímat u obsluhy daného místa, zda nabízené wi-fi je skutečně jejich,“ nabádá k opatrnosti Hulan.
Podobné zneužití dat je o to nebezpečnější, že na něj poškození vůbec nemusí přijít, o čemž svědčí i fakt, že policie zjistí minimum takových případů.
„Spousta lidí si vůbec tu hrozbu neuvědomuje a situaci začínají řešit teprve tehdy, až jsou napadena jejich data a jejich prostředí. Přitom jim ani nemusí dojít, že to napadení umožnili oni sami. Je to taková skrytá hrozba,“ varoval Hulan.
Poškození podle něj přijdou na ztrátu či zneužití dat třeba i s odstupem dnů či týdnů, anebo to vůbec nezjistí, a těžko jim dojde, že o ně přišli právě připojením ke konkrétní síti. Takže odhalit zpětně pachatele je nemožné.
„Nikdo už pak nikdy nezjistí, kde k tomu útoku na data došlo,“ doplnil Hulan.
S adresami a čísly se obchoduje
Navíc se prý také může stát, že poškozenému vlastně nevznikne žádná újma tím, že někdo stáhl třeba ze schránky jeho e-mailový či telefonní seznam.
„Ten hacker ale taková data může využít jinak, například s nimi obchodovat. Dnes existuje řada společností, které shromažďují e-mailové adresy a pak je nabízejí třeba obchodním řetězcům. Jde o velice cenný artikl,“ řekl Hulan.
Stačí, když takový hacker nechá přes své wi-fi připojit třeba deset lidí a za jedno dopoledne stáhnutím dat z jejich schránek získá adresář s tisíci maily či kontakty a může s nimi obchodovat. Napadeným to přitom nemusí nijak fakticky uškodit. Následek je třeba jen takový, že dostanou do mailu vánoční katalog nějakého řetězce.
„Jedna z verzí, proč to takoví lidé dělají, je právě ta, že si stahují od připojených osob jen obchodovatelná data a nemusejí se bát postihu, protože poškození na policii kvůli jednomu obdrženému letáku od nějakého řetězce nepoběží,“ konstatoval Hulan.
Policie ale zároveň nevylučuje, že přes připojení k wi-fi je teoreticky možné dostat se dokonce i do internetového bankovnictví jiného člověka.
Bankovnictví je šifrované
Výkonný ředitel České bankovní asociace Jan Matoušek však na dotaz Práva takovou hrozbu odmítl. „Internetové bankovnictví má vícenásobné zabezpečení, například jištění kódem či prostřednictvím SMS zprávy. Banky počítají s tím, že se klienti připojují přes různé nezabezpečené sítě, a proto volí takové prostředky, aby zneužití zabránily, a není možné takto jednoduše připojením přes wi-fi to zabezpečení prolomit,“ uvedl Matoušek.
To, že by přišel někdo o peníze, tedy podle něj nehrozí, neboť i komunikace mezi bankou a jejím klientem je šifrovaná.
„Prostě to není tak, že by někdo byl schopen se vám dostat do účtu a provádět tam nějaké platební příkazy. K tomu je potřeba daleko sofistikovanější přístup,“ konstatoval Matoušek.
Doplnil, že dodnes české banky neznají případ, že by se někdo dostal klientovi takovým způsobem na jeho účet.