Článek
„Nebyla prokázána příčinná souvislost s jednáním obžalovaného. Nelze vyvodit jednoznačný závěr o jeho odpovědnosti za požár. Šlo o neobvyklý, nahodilý a nepředvídatelný sled událostí a také o opomenutí zásad požární ochrany,“ sdělila soudkyně.
Státní zástupce se proti rozsudku na místě odvolal. Rozhodnutí okresního soudu je tak nepravomocné. Obžalovaný kominík je naopak s rozsudkem spokojený. S médii však odmítl hovořit a z budovy soudu rychle zmizel.
Pryszcz podle obžaloby zajišťoval opravu havarijního stavu komínů. Práci podle obžaloby zadal dvěma zaměstnancům, kteří nebyli odborně způsobilí a komín vyvložkovali v rozporu s platnými předpisy.
Podle žalobce Pryszcz jako odpovědná osoba závady nezjistil a neodstranil a vydal revizní zprávu, že kouřové cesty jsou bez zjevných závad. Když se poté v chatě topilo, vysoké teploty spalin poškozovaly podle obžaloby trámy mezi komínem a stěnou v kuchyni, což později vedlo k požáru budovy.
Soud, který muže zbavil obžaloby, mimo jiné poukázal na absenci projektové dokumentace při opravě střechy, komínu a kamen z roku 2007, kdy se na opravě komínu podílel obžalovaný.
Stavební práce nebyly ani schváleny stavebním úřadem. Valašské muzeum v přírodě, coby správce památky, na stavební úřad neposlal v roce 2007 žádnou žádost o stavební úpravy Libušína. Přitom i vyvložkování komínu spadá podle soudu pod schválení stavebním úřadem. „Komín byl v havarijním stavu. Muzeum nepodalo na stavební úřad žádnou žádost na jeho opravu či vyvložkování,“ sdělila soudkyně.
Obžalovaný pracoval pro zhotovitele díla, který se muzeu zavázal opravit střechu a komín. Od muzea však zhotovitel nedostal žádnou projektovou dokumentaci. „Nebyl ani žádný souhlas stavebního úřadu, a to ani s ohledem na požární bezpečnost,“ podotkla soudkyně.
Valašské muzeum v přírodě coby správce navíc neměl v Libušínu zapnutý elektronický zabezpečovací systém a podle vyšetřovatelů byl před požárem nefunkční i požární systém, který hasičům při požáru neodeslal žádný signál.
Senát okresního soudu došel k názoru, že nedošlo k nedbalostnímu jednání. V rozporu s pohledem státního zástupce ale zcela nevyloučil úmysl, tedy žhářství.
„Jednoznačně se nepodařilo úmysl vyloučit. Jsou zde pochybnosti. Soud se neztotožňuje se závěry státního zástupce, který poukázal na nedbalostní jednání obžalovaného. Je zde podle výpovědí několik verzí. Svědkové vypověděli, že mohlo jít o konkurenční boj mezi nájemci. Také jsme zaslechli, že byl Libušín zapálený omylem místo Tanečnice,“ podotkla v odůvodnění soudkyně.
Hořelo před šesti lety
Chata Libušín vyhořela v roce 2014. Škodu po požáru hasiči odhadli na desítky miliónů korun. Místem vzniku požáru určili kriminalisté těleso komína. Právě na opravě komínových těles na chatě Libušín se v roce 2007 podílel i obžalovaný muž.
Chata Libušín byla národní kulturní památkou, kterou na Pustevnách v Beskydech vyhledávali domácí i zahraniční turisté. Vznikla podle projektu slovenského architekta Dušana Jurkoviče v roce 1899. |
Pryszcz loni u soudu odmítl vypovídat. Předsedkyně trestního senátu Alena Matochová tak přečetla jeho výpověď z přípravného řízení.
Muž v ní připustil, že revizní zprávu skutečně vydal, ale v dokumentu uvedl, že není provedeno zaústění, což znamená, že nejsou připojeny žádné spotřebiče. Z fotografií po požáru podle Pryszcze vyplývá, že oheň vzplál pravděpodobně v okapové části, a ne v komíně. Z toho usuzuje, že nebyly řádně provedeny pozdější revize a čištění komínů.
Kontrolu od hasičů jsem tam nikdy neviděl, řekl nájemce vyhořelého Libušína
Tehdejší nájemce Libušína Vít Pavel, řekl, že před požárem byla v chatě velká svatba, která se protáhla až do rána. Poslední, kdo pak večer před požárem kontroloval kamna v hale, byla manželka nájemce. Na dotaz předsedkyně senátu Aleny Matochové připustila, že v kamnech zůstaly jiskry.
„Čidla se někdy spouštěla, přišel třeba signál, že na Libušíně je něco v nepořádku, pohyb, nebo podobně. Tak jsem tam jel a vypnul to. V noci na 3. března žádný signál nepřišel, že chata hoří, to mi volal jeden ze sousedů,“ uvedl Pavel. „Kontrolu od hasičů jsem tam nikdy neviděl,“ řekl Pavel.
Dezolátní stav
Požární systém i s prostorovými čidly mu zástupci Valašského muzea v přírodě, které je správcem chaty, při předávání do nájmu zběžně ukázali. Odmítl, že by měl kdykoli nějaký problém s konkurencí na Pustevnách.
„Pro obžalovaného jsem pracoval řadu let, jsem zaučený, výuční list kominíka nemám. Měli jsme za úkol vyvložkovat komín na tuhá paliva,“ řekl před soudem svědek Pavel Menařík, který na rekonstrukci komína pracoval.
„Obžalovaný nám radil, říkal, co máme udělat, kontroloval. Každý den tam nebyl,“ uvedl. Na dotaz předsedkyně senátu popisoval, jak spouštěl komínovou vložku, a že v některých místech nemohla projít. „Zdivo komína bylo v dezolátním stavu,“ zmínil Menařík.