Používání policejního dronu na táborníky prověří ombudsmanka

Policejní dron na konci srpna objevil nedaleko vrchu Houpák v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy dvě místa, kde přespávali lidé. Oheň sice zapálený neměli, v CHKO je však zakázané i samotné stanování, uvedla už dříve mluvčí příbramské policie Monika Schindlová.

Po monitorovacím letu dronu vyjela do CHKO pozemní hlídka. Lidem hrozí ve správním řízení pokuta.

„Ombudsmanka obdržela podnět směřující proti postupu policie. Bude se touto věcí zabývat, vyžádá si podklady a vyjádření policie. Průběh a délku šetření v tuto chvíli nelze odhadnout,” uvedla Hrazdílková.

Podnět podal advokát Tomáš Nahodil. Ombudsmanku požádal o prověření vhodnosti a přiměřenosti prostředků zvolených policií k odhalování přestupkového jednání lidí přespávajících ve volné přírodě. Policie a obce podle něj za táboření v lesích považují i přespání ve stanu bez rozdělání ohně.

„Dle mého názoru však neexistuje žádný rozumný důvod považovat za táboření i tuto jednodenní formu přespání na daném místě, neboť u ní na rozdíl od táboření schází znak dlouhodobosti,” uvedl v podání Nahodil.

Současně se na ombudsmanku obrátil s podnětem, aby si od obcí vyžádala informaci, nakolik na zákaz táboření ve vybraných lesních lokalitách upozorňují veřejnost.

Jak před časem Novinky upozornily, problém s přespáváním v přírodě může vzniknout například kvůli výkladu pojmů. Podle Mojmíra Nováčka z Klubu českých turistů není nikde v zákoně definováno, co je to táboření.

„Zákon navíc rozlišuje bivakování (jako nouzové přespání) od táboření. Můj výklad je takový, že pokud nezatluču kolík, nevztyčím stan nebo neškrtnu sirkou, tak netábořím,“ vysvětlil Nováček.

Za táboření v chráněných oblastech lze na místě uložit pokutu až do výše 10 tisíc korun. Mimo zákon o ochraně přírody je třeba při výletech pamatovat také na zákon o lesích, který vyjmenovává mnoho zakázaných činností. „Volně tábořit v lese je zakázáno asi 25 let pod pokutou až 5000 korun,“ uvedl Nováček.

Podle mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny Karolíny Šulové mají zákazy své opodstatnění. Lidé si totiž podle ní vybírají na táboření stejná místa, která mohou být časem pobytem turistů ovlivněna a změněna. To má vliv na druhy, které se společnost rozhodla v těchto oblastech chránit.

„V případě krátkodobých pobytů může dojít k poškození chráněných druhů rostlin. Přítomnost lidí i přes noc omezuje výskyt některých velmi vzácných plachých druhů živočichů, například tetřeva,“ konstatovala Šulová.