Policisty zdržují smyšlená oznámení

Zákon sice s tresty pro obdobné lháře počítá, policii se ale na všechny nedaří paragrafy plně aplikovat. Za křivé obvinění lze podle trestního zákona uložit podmínku, ve vážnějších případech až osmiletý trest, pro stíhání by však musel lhář uvést okolnosti, aby byl pachatel individualizován. Údajně napadená dívka stejně jako většina původců falešných oznámení však nahlásila naprosto neznámého muže.

"Pokud osoba identifikuje, že se s ním někde seznámila, on říkal, že se jmenuje třeba Petr a bydlí tam a tam a dá se toto dohledat, v takovém případě by se o křivé obvinění jednat mohlo. Oznámení by přitom muselo být vedeno s cílem způsobit dotyčnému trestní stíhání," vysvětlil pražský městský žalobce Martin Omelka.

"Když ale nahlásí, že pachatel byl vysoký asi metr sedmdesát, s ruským přízvukem, měl ušpiněné tričko a byl nakrátko ostříhaný, tak takových nám tu pobíhají spousty. Jestli tedy nic bližšího nesdělí, paragraf aplikovat nelze," doplnil.

Obdobné je to i s přestupkem křivého vysvětlení, které zákon postihuje pokutou až 50 tisíc korun. "Tu může dostat člověk, který úmyslně uvede nepravdu o trestném činu spáchaném jiným. A právě slovo ,jiným‘ je tu důležité. Takže pokud si někdo vymyslí neznámého pachatele, jehož nelze nijak dovodit, tak je lhář opět nepostižitelný. Kdybychom paragraf aplikovat mohli, tak už to dávno samozřejmě děláme," vysvětlila policejní mluvčí Eva Miklíková. "Navíc u vymyšlených oznámení se vlastně žádný trestný čin nestal," shrnul státní zástupce Martin Omelka.

V úvahu by podle Miklíkové mohl připadat i paragraf o poškozování cizích práv, který počítá s peněžitým až tříletým trestem, ale ani to se prý nedaří pokaždé uplatnit.

Smyšlená oznámení přitom policisty sužují. "Přidělávají nám dost práce, stojí opravdu moc sil, peněz, energie, policie do své práce dává všechno. Postupuje šetrně, zvláště když žena nahlásí znásilnění. Pakliže později vyjde najevo, že si vše vymyslela, práce je k ničemu," podotkla policejní mluvčí Eva Miklíková. "Mezitím se policisté mohli věnovat skutečným případům," zdůraznila.

Na vrcholku žebříčku oznámení, která nejčastěji končí fiaskem, se mj. drží hlavně loupeže či znásilnění. "V květnu oznámila 22letá dívka, že byla kdesi na odlehlém místě znásilněna neznámým mužem. Ve skutečnosti se jednalo o toxikomanku, která se živí prostitucí. Také v jejím případě policie pátrala po pachateli marně," posteskla si policejní mluvčí.

Lži se mnohdy provalí vcelku brzy, někdy stačí pár týdnů. Jindy se ale vyšetřování protáhne i na mnohem delší dobu. Po údajném násilníkovi, který měl 23letou ženu přepadnout v únoru, policie pátrala celé tři měsíce. "Pak se ukázalo, že se událost vůbec nestala. Dotyčná, která trpí duševní chorobou, si vše vymyslela," sdělila Miklíková.

Vybájená znásilnění přitom nejsou jen specialitou tzv. slabšího pohlaví. Policie zaznamenala například oznámení sedmnáctiletého mladíka, jehož měli dva neznámí muži opakovaně znásilňovat. Po nahlášení zmizel. "Rodiče ho pár dnů pohřešovali. Když byl zadržen, dozvěděli se, že po celou dobu navštěvoval gay kluby a provozoval orální sex s muži za úplatu. Navíc se přiznal, že si znásilňování vymyslel," popsala mluvčí.

Přesné číselné údaje vymyšlených oznámení lze podle ní jen odhadnout. Podle vyjádření policejního prezidia se statisticky vyhodnocují jen skutečné případy. Nejvíce si ale zřejmě vymýšlejí lidé v metropoli. "Ročně jich v Praze zaznamenáme asi stovku, je to však jen přibližné číslo, které se nijak nezvyšuje, ale ani nesnižuje," řekla mluvčí pražské policie. Stagnující situace panuje například i v Brně. "Čas od času podobné smyšlenky zaznamenáme, ale nijak jejich počet nenarůstá," přidala se mluvčí brněnské policie Andrea Procházková.

Nejčastějšími důvody nepravdivých oznámení bývá opilost. "Roli někdy hraje i strach třeba před rodinným příslušníkem," doplnila Miklíková. "Vzpomínám si na mladíka, který si vymyslel loupežné přepadení, při němž prý přišel o mobil. Přitom ho normálně ztratil, jenže telefon ještě jeho matka splácela a on se jí o ztrátě bál říct."

Zatímco česká policie nad častou beztrestností lhářů může spíš jen lamentovat, postižení podobných případů, byť třeba jen pokutou nebo podmínkou, je v některých cizích zemích snadnější.

"V mnoha státech světa je běžné, že člověku, který si neznámého pachatele vymyslí, takové jednání jen tak neprojde. Vzniklé náklady musí třeba uhradit a pro příště si jistě rozmyslí, zda se o něco podobného ještě někdy pokusí," podotkla mluvčí Eva Miklíková. Pro potrestání lháře například ve Francii stačí, že autor falešného nahlášení "vystavil zbytečnému šetření". Za to může být uložen trest na šest měsíců nepodmíněně včetně pokuty do 7500 eur.