Hlavní obsah

Policistka zabránila týrání dětí

Právo, Josef Koukal
Zlín

Přesně čtyři dny vydržela zlínská kriminalistka Jana Chmelová (39) sledovat záznamy řádění 44leté zdravotní sestry, která ubližovala svěřeným dětem v místním dětském domově. K usvědčení pachatelky měla za tu dobu důkazů dost, i když déletrvající sledování by ošetřovatelce nejspíš vyneslo přísnější trest.

Foto: Archiv Jany Chmelové

Policistka Jana Chmelová v civilu.

Článek

„Už jsem se na to nedokázala dál dívat,“ přiznává Chmelová, která byla za svůj loňský výkon při odhalení kruté pečovatelky letos oceněna jednou z cen v soutěži Policista roku.

Pohled na kamerové záznamy bitých dětí byl pro ni o to těžší, že vyšetřování vedla v průběhu vlastního těhotenství; cenu přebírala už na mateřské dovolené.

S podezřením, že se v dětském domově děje něco nekalého, se na policii obrátil loni v srpnu přímo jeho ředitel, lékař Jiří Sýkora. Děti si totiž na letním pobytu v Itálii mezi sebou i před ostatními sestrami stěžovaly na „jednu z tet“.

„Popisovaly to adekvátně svému věku. Říkaly, že je zlá, tahá je za vlasy a za uši nebo že je bouchá do břicha,“ přiblížila první poznatky policistka, která případ coby specialistka na problematiku dětí převzala.

Modřiny a šrámy evidovala jako úrazy

Od začátku jí bylo jasné, že samotné výslechy poškozených svěřenců k prokázání případného násilí stačit nebudou. Děti (ve věku od batolat do 6 let) se ošetřovatelky bály, při směnách na oddělení nikdo dospělý kromě podezřelé ženy nebyl a samotná sestra si vytvářela promyšlené alibi.

Například modřiny a různá povrchová zranění, které dětem způsobila, zapisovala do ústavní knihy úrazů, jež si děti samy zavinily při hře nebo pošťuchování s kamarády.

Chmelová se proto ve spolupráci s ředitelem ústavu a ostravským policejním útvarem zvláštních činností rozhodla v budově tajně instalovat kamerový systém. Zlínský okresní soud jí vyšel vstříc a sledování povolil.

„Abychom byli nenápadní, museli jsme si vymyslet nějakou záminku,“ popsala policistka Právu další postup.

Vydávali se za historiky

„Vydávali jsme se za historiky, kteří přišli zkoumat budovu, protože jde o bývalou vilu Dominika Čipery, blízkého spolupracovníka Tomáše Bati a protektorátního ministra,“ prozradila Chmelová svou fintu.

Záznamy, které se díky sledovacímu systému podařilo policii získat, byly natolik drastické, že přispěly k urychlenému ukončení případu.

„Viděla jsem, jak vytáhla holčičku za vlasy do výšky a tloukla s ní o pohovku. Jednoho chlapečka držela za vlasy a fackovala, pak ho zavřela do temné místnosti,“ popsala některé části záznamu Chmelová.

„Prakticky neuběhla minuta, aby paní dětem něco nedělala. Za jeden den měla třeba 76 popsaných útoků,“ uvedla kriminalistka. Sledování ukončila už po čtyřech dnech a zdravotní sestru obvinila z týrání svěřené osoby.

Záznamy dostatečně prokazovaly, že se žena násilí dopouštěla na více dětech, vzhledem k pouhému čtyřdennímu sledování ji však nebylo možné obvinit z páchání činu po delší dobu. I tak sestře hrozil až osmiletý trest vězení.

Vychovatelka vyvázla s podmínkou

Soud nakonec vychovatelku odsoudil ke dvouapůlletému trestu s podmíněným odkladem na tři a půl roku a k pětiletému zákazu činnosti s dětmi a starými lidmi.

„K činu se nikdy nedoznala. Nejprve odmítla vypovídat a později přiznala jen to, co bylo vidět na kamerových záznamech. Označila to celé za komplot proti své osobě,“ poznamenala Chmelová.

Výběr článků

Načítám