Článek
„Zahájili jsme trestní stíhání 44leté ženy pro trestný čin šíření nakažlivé lidské choroby,“ uvedla bez bližších podrobnosti policejní mluvčí Dagmar Brožová.
Obvinění potvrdila Právu sama soudkyně. „Nic jsem neporušila. Nikoho jsem nenakazila, nikdo kvůli mně neumřel. Postup policie mě překvapil, budu se bránit,“ reagovala soudkyně s tím, že si proti usnesení o zahájení trestního stíhání podá stížnost.
Večírek na střeše Arcibiskupského paláce v Praze prověřuje policie
Vyšetřovatelé jí kladou za vinu, že letos v únoru po skončení desetidenní karantény, kterou měla nařízenu z důvodu výskytu nemoci covid-19 v rodině, nastoupila do práce, ačkoliv měla rýmu jako jeden z příznaků respiračního onemocnění.
„Neučinila žádné kroky k tomu, aby si před nástupem do zaměstnání ověřila svou bezinfekčnost. Svého jednání se dopustila v době exponenciálně rostoucí epidemie nemoci v České republice, kdy byly přetížené nemocniční kapacity,“ stojí v obvinění.
Lékařka obviněná z šíření dezinformací může léčit dál
Po dvou dnech po návratu do zaměstnání, kdy soudkyně vykonávala přidělenou práci a přišla do kontaktu s kolegy, byla pozitivně testovaná. „Řídila jsem se pokyny ministerstva zdravotnictví a v průběhu karantény podstoupila kontrolní test s negativním výsledkem. Karanténu mi pak ukončil lékař,“ uvedla soudkyně, které se zastal její nadřízený, předseda krajského soudu Alexandr Krysl.
Pochybnosti o objektivnosti řízení
Podle něj jde o čestnou a pracovitou ženu. „Jako pověřená místopředsedkyně zavedla transparentní systém rozdělování trestních spisů, který vylučuje možnost manipulace se spisy, tedy například znemožňuje komukoli dostat konkrétní trestní kauzu ke konkrétnímu soudci,“ uvedl Krysl.
Sám má od počátku trestního řízení pochybnosti o objektivnosti jeho vedení. „Trestní oznámení podala jiná soudkyně našeho soudu. Její manžel je státním zástupcem v Plzni. Přesto věc nebyla předána mimo působnost Krajského státního zastupitelství v Plzni. Nemám ani žádnou zprávu o tom, že by policie nebo státní zastupitelství požádalo prezidenta republiky o souhlas s trestním stíháním, jak to vyžaduje ústava v případech, kdy je soudce stíhán v souvislosti s výkonem funkce,“ vysvětlil Krysl.
