Policie: Psychiatr si vycucával posudky z prstu

Šéfka plzeňského státního zastupitelství Ivana Hostašová trestní stíhání psychiatra potvrdila. „Je obviněn z přečinu křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek. Proti tomu si podal stížnost, o které bude rozhodovat dozorující státní zástupce,“ sdělila Hostašová. Jak dále upřesnila, jednalo se o posudky z období od března 2020 do července loňského roku.

„Do posudků psal zcela nepřiléhavé popisy duševního stavu, které neodpovídaly lékařské dokumentaci. Tyto lidi ani neviděl, přitom si jejich vyšetření přímo v léčebně účtoval jako jeden z úkonů. V podstatě šlo o posudky vycucané z prstu,“ řekl Právu zdroj obeznámený s případem.

Podle Petry Sochůrkové z Okresního soudu Plzeň-jih si policisté vyžádali spisy, v nichž obviněný psychiatr zpracovával znalecký posudek. „Kriminalistům jsme poskytli veškerou součinnost. Námi vydané rozsudky zatím platí, nicméně pokud bude znalci vina prokázána, zřejmě dojde k jejich revizi,“ dodala Sochůrková. Připustila tak možnost, že někteří lidé mohli být umístěni do ústavu bezdůvodně. „Pro rozhodnutí soudu je znalecký posudek klíčový,“ vysvětlila Sochůrková.

Do ústavů soudy posílají osoby, které jeví známky duševní choroby či intoxikace a které jsou zároveň nebezpečné sobě nebo svému okolí. Má to ale svá zákonná pravidla. „Do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k omezení svobody, soud rozhodne, zda k převzetí do zdravotnického zařízení došlo ze zákonných důvodů. K tomu jako důkaz postačí například jen výslech ošetřujícího lékaře. Po třech měsících pak soudní řízení pokračuje vyslovením přípustnosti dalšího držení dotyčného v ústavu, kdy už má soud k dispozici znalecký posudek a může prodloužit pobyt ve zdravotnickém zařízení až o jeden rok,“ vysvětila Sochůrková s tím, že obviněný lékař zpracovával posudky na osoby, u kterých soud již rozhodoval, jestli je u nich nutná další hospitalizace.

Ředitel psychiatrické léčebny v Dobřanech Petr Žižka nechtěl obvinění psychiatra příliš komentovat. „Těch nestandardních věcí u něj probíhalo asi víc. Je to v šetření policie,“ řekl pouze.

Jak Právo zjistilo, u dotyčného psychiatra se nejedná o první průšvih s posudky. Letos v lednu ho vyšetřovatelé obvinili pro podezření, že na zakázku zpracoval tendenční posudek ve prospěch muže obžalovaného z pokusu o dvojnásobnou vraždu. „V tomto případě také vedeme trestní řízení,“ potvrdila šéfka plzeňských žalobců.

Ze soudního spisu, do kterého mělo Právo možnost nahlédnout, vyplývá, že obviněný psychiatr se snažil násilníka vyvinit tím, že do posudku napsal, že v době činu byl nepříčetný. Krajský soud v Plzni ale jeho posudek smetl ze stolu a označil ho za zcela účelový a tendenční. Muže, který se pokusil autem zabít bývalou přítelkyni a jejího nového partnera, odsoudil k 16 letům vězení. Verdikt následně potvrdil Vrchní soud v Praze.

„Znalec při hodnocení duševního stavu obžalovaného a jeho osobnosti zjevně vybíral jen ty skutečnosti, které měly přesvědčit soud o silném afektu. Obžalovanému podsouvá, že své jednání téměř neovládal. Přitom ale nevychází z důkazů, kdy obžalovaný vyhrožoval poškozenému zabitím a o svém úmyslu ho autem srazit se zmínil svědkovi ještě předtím, než se rozjel,“ konstatoval v odůvodnění rozsudku soudce Jan Špeta.

Do znalce se obul i za vyjádření k poškozené, kterou označil za nevěrohodnou. „Ve znaleckém posudku se k ní vyjadřuje, aniž by ji vyšetřoval. Podsouvá jí chování či způsob života, který není ve spise prezentován,“ uzavřel soudce.

Problém měl obviněný psychiatr v minulosti i na pracovišti. Berounský okresní soud letos v dubnu podmíněně zastavil jeho stíhání za ohrožení pod vlivem návykové látky. Policisté mu totiž v ordinaci naměřili 2,6 promile alkoholu. V tomto stavu vyšetřil nejméně čtyři pacienty.

Soud lékaři stanovil zkušební dobu 14 měsíců, ze které osm měsíců musí vykonávat psychiatrickou praxi pouze pod dohledem kolegy. Uložil mu také zaplacení 200 tisíc korun, jež stát použije na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti. Podle státního zástupce obviněný lékař nepostupoval při poskytování zdravotní služby na náležité úrovni. „Byl ovlivněný alkoholem v takovém rozsahu, že nemohl řádně mluvit, jeho motorika byla nekoordinovaná a chování se vyznačovalo zpomalenou reakcí,“ popsal žalobce.

Upozornil také na jeho zanedbaný vzhled. „Jeho vzezření neodpovídalo povolání lékaře. Měl znečištěný oděv,“ zdůraznil žalobce.