Článek
Její vedení teď požaduje vysvětlení, zda Bezpečnostní informační služba (BIS) před rokem a půl policii neobelhala, když jí Petržílka přepustila.
Někdejší důstojník civilní tajné služby už v té době podle všeho patřil v souvislosti s vynesením citlivých materiálů do úzkého okruhu podezřelých, ale BIS i přesto posvětila jeho nástup na velmi citlivé místo šéfa analytiky v elitním protikorupčním útvaru.
Něco nebylo v pořádku
Petržílek totiž podle zjištění Práva nezamířil z tajné služby do policie přes civil, ale přestoupil tam krátce po zveřejnění Janouškových odposlechů loni na jaře přímo formou žádosti o převedení, což podle zákona nešlo bez souhlasu jeho tehdejších nadřízených.
Petržílek ho bez problémů dostal a nikdo z tajné služby zřejmě vedení policie o možných rizicích spojených s jeho osobou neinformoval. „Domnívám se, že tehdy o tom podezření někdo musel vědět. Něco nebylo v pořádku a já budu určitě požadovat odpovědi na některé zásadní otázky,“ řekl v této souvislosti Právu náměstek policejního prezidenta pro trestní řízení Václav Kučera.
Zároveň doplnil, že policie už zpětně kontroluje, zda Petržílek tzv. nepouštěl citlivé informace i z policie. Tyto obavy jsou přitom zřejmě opodstatněné, podle informací Práva totiž BIS celou dobu svého bývalého důstojníka tajně sledovala a výsledky rok a půl trvajícího šetření měla minulý týden předat Generální inspekci bezpečnostních sborů.
Její mluvčí Radka Sandorová se k tomu odmítla jakkoli vyjádřit s tím, že všechny okolnosti celé kauzy jsou s ohledem na její citlivost utajované.
Lidé byli zjevně připraveni na domovní prohlídky. Velmi ochotně vydali počítače, ale my jsme pak zjistili, že všechny byly zrovna den předtím náhodou přeformátovány
Důvěryhodný zdroj obeznámený s vyšetřováním nicméně Právu řekl, že inspekce má díky informacím od tajné služby tzv. nabito.
Kdo ho do policie protlačil, se neví
Petržílek seděl až do svého zatčení z předminulého týdne na klíčovém postu hlavního analytika protikorupčního útvaru – a právě díky němu měl takřka neomezený přístup do všech informačních systémů jednotky.
A na podezření, že některé operativní informace z policie mohly uniknout právě přes Petržílka, narazilo Právo i při mapování jeho tamního působení.
„Různá varování se objevovala už od počátku, ale nepřikládali jsme jim příliš důležitosti. Pak se ale začaly dít takové věci, že lidé byli např. zjevně připraveni na domovní prohlídky. Velmi ochotně nám třeba vydali počítače, ale my jsme pak zjistili, že všechny byly zrovna den předtím náhodou přeformátovány,“ řekl Právu pod podmínkou anonymity zdroj podílející se na vyšetřování.
Konkrétně šlo o kauzu související s kontroverzním pražským lobbistou Ivo Rittigem, který patřil dlouhodobě k Petržílkovým nejbližším kontaktům. Podobně jako Janouška ho měl na starost už u tajné služby a jejich vzájemné vazby pokračovaly i nadále.
Po několika pohovorech včetně získání informaci od vedení BIS jsem se přesvědčil o jeho kvalitách
Podle některých informací ze zákulisí bezpečnostních složek to byl ostatně právě Rittig, kdo měl přes své spojky Petržílka do citlivé funkce u policie protlačit. Tehdejší šéf protikorupčního útvaru Tomáš Martinec, který Petržílka přijímal, už minulý týden Právu řekl, že mu byl doporučen některým z kolegů. O koho konkrétně šlo, ale ani na opakovaný dotaz neodpověděl.
Některé hlasy z nejvyšších pater policie v této souvislosti zmiňují tehdejšího šéfa sboru Petra Lessyho, který je s Martincem, ale i s Bártou dlouhodobě spojován, ten ale jakýkoli vliv na přijetí Petržílka odmítl. „Nikoho jsem nedoporučoval. Pana Petržílka ani neznám a neměl jsem s ním kontakty,“ řekl k tomu Lessy s tím, že jako prezident neměl o volných místech u celorepublikových útvarů vůbec přehled.
Selhala BIS, nebo Martinec?
Z dřívějšího vyjádření Martince je patrné, že minimálně jedna ze stran nejednala při přestupu Petržílka k policii fér. Tehdejší šéf útvaru totiž podle svých slov předpoklady Petržílka pro práci na citlivém postu u policie s vedením tajné služby konzultoval.
„Po několika pohovorech včetně získání informaci od vedení BIS jsem se přesvědčil o jeho kvalitách a post vedoucího analytiky obsadil jeho osobou,“ konstatoval Martinec.
Zpravodajci ho tedy podle jedné ze dvou možných variant o hrozícím riziku vůbec neinformovali, nebo od nich Martinec o podezřeních okolo Petržílka věděl, ale ignoroval je.
Která z možných verzí platí, není jasné, Martinec na doplňující otázky Práva nereagoval a mluvčí BIS Jan Šubert celou věc odmítl jakkoli komentovat s tím, že ke svým současným nebo bývalým důstojníkům se služba nikdy nevyjadřuje.
Petržílek předal odposlechy Bártovi
Petržílek pracoval v BIS na odboru věnujícím se ochraně ekonomických zájmů státu a kromě vlivných lobbistů měl na starost mimo jiné i sledování dění kolem České pošty nebo Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Přístup k Janouškovým odposlechům měla podle Právem oslovených bývalých příslušníků BIS jen úzká skupina zpravodajců. „Řekl bych, že to bylo maximálně deset lidí. Museli v tu dobu vědět, že Petržílek je přinejmenším mezi podezřelými,“ vysvětlil někdejší důstojník tajné služby.
Citlivé odposlechy, dokazující mimo jiné vliv Janouška na chod pražského magistrátu, Bártovi coby tehdejšímu šéfovi soukromé bezpečnostní agentury ABL vynesl Petržílek podle vyšetřovatelů z řad inspekce BIS v první polovině roku 2010. Oběma za to teď hrozí až několikaleté vězení.