Článek
Majetek ve třech CS fondech spravovala skupina Motoinvest, Tykač byl jejím ředitelem. Protože byl podezřelý z machinací, policie se v červenci 2013 rozhodla zabavit část jeho majetku. Šlo o nemovitosti zhruba za 100 miliónů korun a bankovní účty, na nichž měl statisíce korun.
Tykač se kvůli tomu obrátil na Vrchní soud v Praze, který v srpnu 2013 rozhodnutí o zabavení jeho rozsáhlého majetku zrušil s argumentem, že o spáchání trestného činu Tykačem nejsou věrohodné a spolehlivé důkazy. Tykač obvinění z vytunelování CS fondů opakovaně odmítl.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Tykač měl z miliardového tunelu dostat podíl téměř 342 miliónů korun.
Nepochopitelné, tvrdí Tykačův mluvčí
Podle Chudomela vyšetřování nepotvrdilo Tykačovu účast na podvodu v CS fondech a ani nezjistilo žádný důkaz o tom, že by z tohoto podvodu jakkoliv profitoval. Rozhodnutí policie navrhnout státnímu zástupci podat žalobu označil za nepochopitelné.
„Situace se od roku 2008, kdy státní zastupitelství poprvé rozhodlo zastavit stíhání Pavla Tykače, nijak nezměnila. Ani obnovené vyšetřování, zahájené na základě vylhaných svědectví skupiny vyděračů, kteří se přitom sami přiznali k účasti na vykradení CS fondů, nezjistilo žádný důkaz o podílu Pavla Tykače na podvodu,“ sdělil Chudomel v tiskové zprávě.
„Naopak se vyšetřováním prokázalo, že jediný důkaz, předložený jedním z vyděračů, je podvrh. Navíc se jejich výpovědi rozhodnutím Nejvyššího soudu vůbec před soudem nesmějí použít,“ dodal Chudomel.
Exministryni obžaloba nešokuje
Loni si stěžovala na rozhodnutí Vrchního soudu o nezajištění Tykačova majetku tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková, její stížnost však zamítl Nejvyšší soud.
„Zpráva, že bude obžalován, mě nijak nešokovala. Případ by měl skončit meritorním (ve věci samé pozn. red.) rozhodnutím,“ řekla Právu bývalá nejvyšší státní zástupkyně a ministryně spravedlnosti, nyní poslankyně za ČSSD, Marie Benešová.
„Stále je mi předhazováno, že jsem intervenovala v jeho prospěch, ale já podávala dvě stížnosti, jednu ve prospěch, druhou v neprospěch. Tehdy šlo o opomenutí důkazu soudem, což ke stížnosti všude v civilizované společnosti vede,“ podotkla Benešová.
Bezcenné akcie
Vyvedení peněz z CS fondů mělo proběhnout přes podezřelý nákup akcií společnosti Drůbež Příšovice, za které fondy zaplatily 1,3 miliardy korun jejich vlastníkovi, švýcarské společnosti Swirlglen. Akcie se ale ukázaly jako bezcenné.
V roce 2001 byli za tunel v CS Fondech odsouzeni čtyři z obviněných včetně šéfa společnosti Umana Josefa Matoulka.
Tykače začal v souvislosti s kauzou státní zástupce opět stíhat v roce 2012. Někteří obchodníci, kteří se na transakcích podíleli a jejichž vina už byla promlčena, totiž začali vypovídat v jeho neprospěch.
Roky stíhaný úředník počká na verdikt soudu
„Očekávám objektivní posouzení celého případu soudem. To je vše, co k tomu mohu v tuto chvíli říct,“ řekl Právu bývalý šéf Finančního analytického oddělení ministerstva financí Jiří Kudlík. Právě on si v souvislosti s kauzou CS fondů užil mnohaleté stíhání.
Policie mu kladla za vinu, že umožnil vyvedení jedné a čtvrt miliardy korun z fondů, když transakci ze své funkce nezastavil. Soud ho před třemi lety zprostil obžaloby, nyní žádá na státu devítimiliónové odškodnění.
