Hlavní obsah

Policejní koně jsou flegmatici. Musí si zvyknout na petardy i oheň

Praha

Policejní koně můžete často spatřit třeba na vyjížďkách v parku. Je třeba ale rozlišovat mezi koňmi městské a státní policie. Koně a jezdci z oddělení hipologie Policie České republiky se vychovávají hlavně do nebezpečných akcí na demonstracích a protestech. Dokážou se postavit odporu, hluku, kouři i davu často agresivních lidí. Co je pro policejní koně nejtěžší a jak probíhá jejich příprava na dění v ulicích, jsme se vydali zjistit i s kamerou.

Výcvik policejních koní na pražském Císařském ostrověVideo: Novinky

Článek

Celkem 19 koní je ustájených na služebně policejní hipologie Krajského ředitelství Policie České republiky na Císařském ostrově v Praze 7. Koně odtud vyráží do terénu a probíhá zde také intenzivní příprava na budoucí službu.

Přípravný výcvik trvá u každého koně jinou dobu, průměrně jeden rok.

„Je to jako u lidí. Některý kůň je vnímavější, jiný méně. Do jednoho roku by každý kůň měl být připraven do služby u narušení veřejného pořádku,“ řekl Novinkám vedoucí oddělení pražské hipologie Vladimír Šperl.

Foto: Novinky

Agresivní občany nahrazují na výcviku i studenti policejní školy

Nedílnou součástí výcviku jsou nejen jezdci, ale také figuranti, kteří nahrazují demonstranty či osoby, jež narušují veřejný pořádek. Těmi jsou buďto speciální pořádkové jednotky, nebo studenti z policejní školy v pražských Hrdlořezech.

Při naší návštěvě byli u výcviku právě studenti. Agresivní demonstranty dokázali zastoupit opravdu přesvědčivě. Někteří měli zakrytý obličej, v rukách drželi vlajky nebo svázané plechovky, kterými rachotili. Vzduchem létaly mokré houby nebo prázdné PET lahve. Poté také dýmovnice, petardy a další pyrotechnika.

FOTO: Policie, hasiči a záchranáři mezi lidmi. Muži zákona ukázali i výcvik koní

Domácí

Kromě výcviku pomůže koním v akci rozhodně také speciální ochrana. Proti nejhorším poraněním mají zakrytou hlavu a hlavně nohy, na ty jsou koně obzvlášť citliví.

Flegmatičtí koně

Koně si policie sama vytipovává a vybírá. Často spolupracuje se Zemským hřebčincem v Písku. Případně pátrá také u soukromých chovatelů. Koně vybírá podle charakteru.

Pokud najde vyhovujícího jedince, který je v dobrém zdravotním stavu, Policejní prezidium ho pro oddělení hipologie zakoupí.

Do policejních stájí se koně dostávají až po základním výcviku, ten probíhá v remontní stáji právě v píseckém hřebčinci.

„Tam ten kůň prochází opravdu základním výcvikem. Jde o to, aby byl vůbec ovladatelný,“ vysvětlil Šperl.

Pro koně jsou nejnáročnější ty světlice, petardy, oheň a jedovaté chemikálie
Jaroslav Šperl

„U nás kůň začíná pracovat na zdokonalení. Je důležité to, co tady právě probíhá. Tedy rušivé jevy, dýmovnice, světlice či nácvik hromadného narušení veřejného pořádku,“ doplnil.

Podle Šperla je důležité zjistit, zda na to kůň vůbec má povahu. „Pokud ta jeho psychika nebude na to, aby to dal, musíme ho vyřadit,“ upřesnil.

Foto: Novinky

Koně se při výcviku setkají s ohněm

„Pro koně jsou nejnáročnější ty světlice, petardy, oheň a jedovaté chemikálie,“ řekl vedoucí jízdní policie.

„Měli jsme tady koně a ten se ještě ve dvaceti letech bál zvuku výstřelu. Každý kůň má prostě něco, ale většinou si zvyknou na všechno,“ vysvětlil Šperl.

Koně se průměrně vyřazují ve 20 letech. Není ale výjimkou, že do „důchodu“ odchází již třeba v patnácti letech. „Zase je to jako u lidí. Někdo v 80 běhá maratony, jiný v 50 nevyjde schody,“ prohlásil policista.

Není kůň jako kůň

Často se hlavně v parcích můžete setkat s policisty na koních. To ale většinou bývají příslušníci městské policie. Ta koně využívá převážně jako dopravní prostředek nebo ke zvýšení respektu.

Státní policie má v terénu větší pravomoci. „My můžeme ze zákona využívat koně jako donucovací prostředek – vytlačování koňmi,“ objasnil Šperl, který u jízdní policie pracuje několik desítek let.

Foto: Novinky

Koně s jezdci neodradí ani dým a smrad

Vztah mezi jezdcem a koněm

Každý z jezdců z pražského oddělení hipologie má k jednomu z koní blíže. „Samozřejmě ale musí odjezdit i další koně ze stáje, protože může ten jeho omarodit, nebo třeba budou dva lidé na jednoho koně. Takže víceméně všichni jezdí celou stáj,“ doplnil Vladimír Šperl.

Pracovní náplň jezdců se řídí podle různých situací. „Většinou si dopoledne udělají jízdárnu, výcvik s koněm, odpoledne do hlídky, nebo naopak jsou celý den na jízdách. Může se stát, že celý den jede i na ukázky, na fotbal a podobně. Je to různorodé,“ vysvětlil vedoucí jízdní policie.

Budoucí policisty hledají už mezi školáky

Domácí

U pražského oddělení hipologie je současně zaměstnáno podstatně více žen než mužů.

„Jezdce i jezdkyně sháníme,“ řekl Novinkám Šperl. „Budeme rádi za každého člověka, který by se této práci chtěl věnovat,“ dodal.

Zájemci o práci u jízdní policie musí mít maturitní zkoušku a musí být v dobrém zdravotním stavu. „Přijde k nám, my se podíváme jak jezdí. Pokud jezdí dobře, na základní úrovni, tak projde standardním náborem k policii. Tam musí splnit zdravotní, fyzické i psychologické testy,“ vysvětlil.

Foto: Novinky

Závěrem výcviku se „demonstranti“ s koni usmíří a za dobře odvedenou práci je odmění sladkou dobrotou

Poté ještě absolvuje základní roční školu. Po jejím splnění nastupuje do týmu pražského oddělení hipologie. K jízdní policii ale mohou přejít i zájemci z řad Policie České republiky. „My zkusíme najít variantu, jak to zkusit zrealizovat a jak by to mohlo fungovat,“ dodal policista.

Oddělení hipologie funguje v Praze již od roku 1991. Další jízdní oddíly jsou třeba v Brně nebo ve Zlíně. Strážníci městské policie vyráží na koních do ulic Prahy, Pardubic a Ostravy.

Po zákroku policistů zemřel sedmnáctiletý chlapec

Krimi

Výběr článků

Načítám