Článek
„V podstatě rezignovali na trestní řízení,“ řekl Právu středočeský státní zástupce Zbyněk Vondra, který vyšetřování inspekce dozoroval. Podle něj GIBS navrhla zahájit kázeňské řízení s nejméně pěti policisty na vedoucích postech, u kterých shledala porušení povinností.
„Jejich jednání ale není zase tak závažné, abychom z něj mohli vyvodit trestní odpovědnost. Z našeho pohledu by ale mohlo být posouzeno jako kázeňský přestupek,“ dodal Vondra.
Původně GIBS cílila na plzeňského policejního ředitele Michala Krejbicha, na kterého předloni v září podalo trestní oznámení Krajské státní zastupitelství v Plzni. Podle obsahu oznámení to měl být právě on, kdo směroval tyto případy do správního řízení a měl tak být zodpovědný za to, že desítky zfetovaných řidičů skončily místo před soudem u přestupkové komise.
Šéfa plzeňské policie přes rok vyšetřuje inspekce
„Ze shromážděných důkazů nevyplynulo, že by se plukovník Krejbich dopustil jakéhokoliv protiprávního jednání. Tyto případy nijak nezaštiťoval, nezasahoval do nich ani nedával žádné pokyny,“ vysvětlil Vondra. Podle něho to byli různí vedoucí pracovníci, kteří dohlíželi nad zpracovateli těchto případů a schvalovali jejich předání správnímu orgánu.
Není jisté, zda se vůbec pochybení prokáže
Jestli se policistům vůbec nějaké pochybení prokáže, není ale vůbec jisté. Současná legislativa totiž umožňuje jako přestupek posoudit i případy, kdy zjištěná hodnota návykové látky u řidiče vylučuje jeho způsobilost k řízení motorových vozidel, což už je znakem trestného činu.
„V podstatě se to kryje s trestním zákoníkem, který za této situace předpokládá spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky,“ uvedl plzeňský soudce Jan Šmakal, který v minulosti rozhodl o tom, že správní orgán nepochybil, když tyto případy řešil jako přestupek.
Veřejný zájem naplněn
Podle Šmakala veřejný zájem na trestání těchto deliktů byl naplněn již tím, že správní orgán identifikoval skutek jako závažné jednání, shledal přestupce vinným a dal mu v zásadě odpovídající sankci, kterou by dostal v trestním řízení. „Nehledě na to, že řízení o přestupku u dopravních deliktů je rychlejší, pružnější a efektivnější,“ podotkl soudce.
Navíc policejní prezidium ve stále platném metodickém pokynu nabádá k tomu, aby to byl správní orgán, který posoudí, zda se jedná o trestný čin, nebo přestupek.
„Na základě provedeného odběru krve i moči bude následně vyžádán screening moči (vyšetření, které potvrdí přítomnost drogy v těle, ale ne její množství – pozn. redakce). Pokud bude pozitivní, bude přestupek oznámen správnímu orgánu obce s rozšířenou působností, který si následně vyžádá provedení rozboru krve v rámci znaleckého zkoumání,“ stojí v pokynu z loňského května, pod nímž je podepsán bývalý šéf dopravní policie Tomáš Lerch.
Výjimkou jsou podle tohoto dokumentu případy, kdy je z chování řidiče jednoznačně evidentní, že je ve stavu vylučujícím způsobilost k řízení. To znamená například nebezpečný styl jízdy, nezastavení na pokyn policie či nehoda s újmou na zdraví či poškozením majetku.
Žalobci chtějí trestní řízení vždy
Naopak státní zastupitelství striktně požaduje, aby každé podezření z řízení pod vlivem drog policisté prověřovali v trestním řízení, a teprve poté, co budou mít toxikologickým posudkem zjištěno množství návykové látky, posoudili, zda řidiče obviní z trestného činu, nebo ho předají k vyřešení správnímu orgánu.
„Státní zástupci by měli trvat na tom, aby, pokud je u řidiče detekováno podezření z požití nealkoholových návykových látek a neodmítne odběr krve, posuzovali tyto případy jako podezření ze spáchání trestného činu,“ uvedl už dříve náměstek nejvyššího státního zástupce Igor Stříž.
Podle něj bude nezbytné, aby policie v duchu tohoto názorového stanoviska státního zastupitelství přehodnotila svoji metodiku.