Článek
Policejní agent s označením VO0101, který vypovídal z jiné místnosti a přes zařízení, které modulovalo jeho hlas, na začátku své výpovědi popsal, jak se s obžalovanými Sovou a Ignačákem setkali v létě 2014.
K úkolu byl se svým kolegou, označovaným jako agent VO0105, přiřazen kvůli tomu, že na stránkách Sovovy anarchopacifistické skupiny Voice of Anarchopacifism (VOP) byla prezentována komuniké ke žhářským útokům na policejní auta, která byla podepsána anarchistickou skupinou Síť revolučních buněk.
Zpočátku se bavili o různých akcích jako vylepování plakátů nebo kopírování a překládání textů. Postupem času se oba agenti začali zúčastňovat schůzek obžalovaných. Po nějaké době Sova podle agenta řekl: „Tak to bychom kluky mohli přibrat k té naší akci,“ čímž prý myslel útok na vlak.
Armáda nebo auta
„Byly určeny dva cíle. Buď vlak převážející vojenskou techniku, v rámci kampaně proti armádě, nebo se mělo útočit na vlak převážející vozy Hyundai. To byla součást kampaně proti mistrovství světa ve fotbalu v Brazílii,“ uvedl agent. Sova oba agenty údajně požádal, jestli by nenatipovali vhodné místo na trati mezi Prahou a Berounem. Tím se stal portál železničního tunelu u pražské Chuchle. „Nikdy nezapomenu na to, jak byl Ignačák z toho místa nadšený,“ řekl agent. Později při výpovědi nicméně uvedl, že místo útoku vybral Sova.
Obžalovaní se po celou dobu hájí tím, že přípravu akce vyprovokovali právě policejní agenti. Agent VO0101 toto v pondělí rezolutně odmítl. „Zcela kategoricky vylučuji, že bychom cokoliv iniciovali, co se týká tohoto řízení,“ uvedl policista. I zkoušky zápalných směsí prý vyprovokoval Sova. Na dotaz soudkyně Hany Hrnčířové, zda neměl celou dobu pocit, že by se mohlo jednat o jakýsi žert, fabulaci nebo zkoušku, policista odpověděl: „Tento pocit jsem z toho neměl, postupem času tam vznikla silná důvěra. Pan obžalovaný Sova o tom vždycky s nadšením mluvil.“
Martin Ignačák u soudu
Podle agenta si obžalovaní při plánování útoku počínali vcelku obezřetně, používali různé kódy, dávali si pozor na styl komunikace. „Telefonování bylo výrazně omezeno. Používalo se zcela výjimečně, pokud šlo o banální věci,“ řekl agent. Při schůzkách se mobilní telefony nechávaly v jiné místnosti, vyndala se z nich SIM karta a baterie. Při sjednávání data schůzek se používaly různé kódovací systémy, například se k uvedenému datu přičetl jeden den a zároveň odečetly tři hodiny od času schůzky.
Vlak a squat
Martin Ignačák spolu s Petrem Sovou a Alexandrou Ščambovou měli podle obžaloby od září 2014 plánovat útok zápalnými lahvemi na nákladní vlak s vojenskou technikou jako na „symbol současné státní moci, proti které bojují“. K údajnému útoku mělo dojít loni v dubnu na železniční trati Praha–Plzeň, konkrétně mezi Radotínem a Berounem.
Sova s Ignačákem (za přítomnosti dvou nasazených policejních agentů) měli podle obžaloby namíchat směs benzínu, polystyrenu a rostlinného oleje do dvou demižonů a zahrabat je do připravené jámy u železničního tunelu v pražské Chuchli. Údajný útok zmařili policisté zadržením obžalovaných při akci Fénix na jaře 2015. Obžalovaní se hájí tím, že s nápadem zaútočit na vlak přišli policejní agenti.
Ignačáka, Sovu a Katarínu Zezulovou obžaloba také viní z přípravy tzv. Molotovových koktejlů, které měl Sova zakopat u pražské usedlosti Cibulka, obývané squatery. Podle vyšetřovatelů chtěli zápalné koktejly použít proti policii při případném vyklízení squatu.
Další obviněnou je Radka Pavlovská, která podle žalobce, stejně jako Zezulová, věděla o údajné přípravě teroristického útoku, avšak nic nenahlásila ani nepřekazila.
