Článek
Ústavní soud dospěl k závěru, že je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná, protože rozhodnutími správních soudů nedošlo k porušení práv společnosti ekolo.cz. Podle ústavních soudců to, že firma pořizovala záběry, bylo po právní stránce v pořádku. Nepotřebovala k tomu ani jakýkoli souhlas těch, kteří byli natáčeni. Problém je v samotném zveřejnění fotografie na sociální síti, uvádí se v rozsudku z 5. září.
„Podle správních orgánů i správních soudů stěžovatelka (pozn. firma) porušila jednu z povinností správce, neboť účel zveřejnění osobního údaje nebyl v souladu s účelem shromažďování daných osobních údajů kamerovým záznamem,“ řekla Právu ke zveřejnění fotky zloděje mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
Ke zveřejnění snímku neměla společnost souhlas dotčeného. Navíc měla nechat podle ÚS případné zveřejnění fotky plně na policii, namísto toho, aby firma sama rozjížděla vlastní pátrání po pachateli krádeže na sociálních sítích.
Majitel: Dál to nepotáhnu
Podnikat další právní kroky už Ditrich v plánu nemá, pokud by se ovšem našel někdo, kdo by chtěl ve sporu pokračovat, nebránil by se. „Kdyby se toho chtěl někdo ujmout, třeba někdo, komu Úřad pro ochranu osobních údajů leží v žaludku, a chtěl by to dotáhnout, tak to podepíšu. Ale jinak se tomu nehodlám dál věnovat,“ uvedl Ditrich pro Novinky.
Podle Ditricha však celá kauza nebyla zbytečná. Otevřela toto téma veřejnosti a přinesla prý ponaučení nejen jemu, ale například i dalším majitelům obchodů, kteří do svých provozoven umístili kamery.
Spor se táhl dlouhá léta
Krádež se odehrála již v listopadu 2011. Zloděj tehdy z prodejny ekolo.cz v pražských Holešovicích ukradl elektrokolo za zhruba 50 tisíc korun. Naštvaný majitel obchodu dal tehdy na sociální síť fotku s pachatelem a snímek se rychle rozšířil. To také vedlo k rychlému dopadení pachatele.
Návratem bicyklu ovšem pro majitele obchodu celá patálie neskončila, naopak. V dubnu 2012 dostal od ÚOOÚ pokutu 5000 korun a k tomu ještě povinnost uhradit správní poplatek ve výši 1000 Kč. ÚOOÚ pokutu zdůvodnil tím, že na takový krok nemá právo nikdo kromě policie. Proti tomuto rozhodnutí podal majitel obchodu Ditrich dvakrát rozklad, oba ovšem ÚOOÚ zamítl.
Obchodník proto podal žalobu k městskému soudu, který mu dal za pravdu. V rozsudku uvedl, že zloděj, který vědomě krade cizí majetek, musí počítat s tím, že práva na ochranu jeho osobní identity nebudou chráněna stejně jako práva osob, které se ničeho nedopustily.
Úřad pro ochranu osobních údajů ovšem podal proti rozhodnutí kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu a uspěl. Městský soud proto musel pokutu znovu projednat. Při druhém projednání pak došel k opačnému závěru a pokutu Ditrichovi potvrdil. Ústavní stížnost tak byla Ditrichovým posledním pokusem celou věc zvrátit.
