Podstoupila potrat. Nejvyšší soud rozcupoval podmínku za mnohaleté znásilňování nevlastní dcery

Případ, na nějž jako první upozornily Novinky, odkryl šokující trest pro lesního dělníka, který měsíce opakovaně znásilňoval svou nevlastní dospívající dceru. Místo vězení, kam jej poslal vyškovský okresní soud, mu odvolací senát brněnského krajského soudu uložil jen podmínku, neboť dal na mužovo skuhrání, když tvrdil, že se přece musí postarat o rodinu.

Mírný trest navíc soud odůvodnil tím, že prožité zážitky nebudou mít snad na dívku závažnější dopad, ačkoli ta pobývala v psychiatrické léčebně a pokusila se o sebevraždu. Verdikt pak rozproudil debatu o tom, jak je v Česku trestáno sexuální násilí.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se v reakci na to obrátil na Nejvyšší soud se stížností pro porušení zákona, k němuž mělo dojít ve prospěch obžalovaného. Ministr soudu vytkl řadu věcí včetně toho, že v rozporu se zákonem konstatoval, že iniciativa k sexuálním kontaktům vzešla od dívky. Připomenul také, že při zmírnění trestu odvolací soud důkazy hodnotil jednostranně a výlučně ve prospěch otčíma.

Senát Nejvyššího soudu v čele s Miladou Šámalovou dal Blažkovi za pravdu. „Nepochybné je, že soud při úvahách o trestu, který by bylo obviněnému vhodné uložit, přecenil zejména obhajobu obviněného a současně objektivně neposuzoval osobu poškozené, trauma, které jí trestným jednáním způsobil, i další následky, které jí mohly vzniknout a které nebyly s ohledem na časový odstup dostatečně pečlivě uváženy,“ konstatoval Nejvyšší soud.

Brněnský krajský soud také podle verdiktu pominul, že celkový počet znásilnění se šplhal do desítek, či spíše stovek.

„Odvolací soud nereflektoval četnost sexuálních útoků obviněného proti poškozené, který zjevně prvotní pohrůžkou vynucené pohlavní styky již posléze považoval za zcela obvyklý způsob uspokojení svých sexuálních potřeb, což ostatně koresponduje se zjištěným egocentrickým zaměřením jeho osobnosti,“ uvedla Šámalová.

Šámalová upozornila, že dívka ve věku necelých sedmnácti let otěhotněla a podstoupila potrat, přičemž to časově zapadá do období vynucovaných pohlavních styků. „Okolnosti interrupce však zůstaly ze strany soudů neobjasněny. Odvolací soud pak podcenil celkovou délku doby trestného jednání, jeho intenzitu a jeho důsledky,“ stojí ve verdiktu Nejvyššího soudu.

Šámalová také připomenula, že otčím si vynucený sex nahrál. „Za významné a k tíži obviněného bylo třeba hodnotit, že obviněný byl partnerem matky poškozené, tedy osobou, ke které měla poškozená důvěru, neboť jí do jisté míry zajišťovala rodinné zázemí,“ dodala Šámalová.

Verdikt Nejvyššího soudu má ale jen akademický dopad, v případech, kdy je zákon porušen ve prospěch obviněného, totiž nelze již pravomocný verdikt měnit. Dřevorubci tak zůstal jen podmíněný trest. Výrok Nejvyššího soudu ale může ovlivnit budoucí rozhodování justice v obdobných případech.