Podnikatel stíhaný za vraždu advokátky může být vydán do Ruska

Případ podle předsedkyně senátu Lenky Pješčakové splnil veškeré běžné podmínky pro extradici. Při rozhodování o přípustnosti tak bylo klíčové posoudit lidskoprávní rozměr kauzy.

Rusko je podle soudkyně signatářem úmluvy o vydávání, Garejev má v zemi špičkového advokáta a tamní justice přesně uvedla, do jakých věznic bude muž v případě odsouzení poslán.

„V tomto ohledu poskytla ruská strana naprosto konkrétní záruky,” uvedla Pješčaková.

„Český soud skutečně není oprávněn přezkoumávat otázku viny,” prohlásila předsedkyně senátu. Soud se podle ní nezabýval ani politickými aspekty.

Ty může případně zhodnotit ministr či ministryně spravedlnosti, který má při vydávání konečné slovo, doplnila.

Garejev byl v Rusku v roce 2014 obviněn z organizace vraždy, která se stala o 12 let dříve. V dubnu 2002 podle ruských orgánů přes prostředníky najal vraha, který zastřelil advokátku skupiny lidí, s nimiž vedl obchodní spor.

Údajně za to zaplatil 20 tisíc dolarů. Garejev však obvinění označil za nesmysl, podle svého vyjádření neměl žádný důvod zabíjet právní zástupkyni protistrany.

Rus tvrdí, že za jeho stíháním stojí právě lidé, se kterými obchodní spor vede. Jsou to minoritní akcionáři ve společnosti, ve které je Garejev majoritním vlastníkem.

Stíhání podle něj začalo v době, kdy už skupina vyčerpala veškeré prostředky, jak ho poškodit u civilních soudů. Menšinoví držitelé akcií se proto obrátili na policii a tlačili na ni, aby muže obvinila.

Rusko už o vydání Garejeva do jeho vlasti žádalo. V roce 2014 na něj vydalo mezinárodní zatykač a muž kvůli tomu strávil 2,5 roku ve vazbě.

Žádost však ruské orgány nakonec stáhly, a tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán proto vydání odmítl. Podle soudkyně však již ruské orgány tuto vadu odstranily.

Gerejev v Česku požádal o azyl. Krajský soud v roce 2016 potvrdil rozhodnutí ministerstva vnitra mu ho neudělit, vnitro ale znovu rozhoduje o takzvané doplňkové ochraně. Tuto žádost dosud nevyřídilo.