Podmínky pro matku a dulu za smrt dítěte při domácím porodu platí, rozhodl ÚS

K neštěstí došlo v jedné z obcí na Českobudějovicku. Ženy dostaly za usmrcení z nedbalosti trest šesti měsíců vězení s podmíněným odkladem na jeden rok. Ženy neuspěly u Nejvyššího soudu a verdikt se ještě pokusily zvrátit ústavní stížností.

Rodička namítala, že učinila volbu, o níž nevěděla, že je trestná, neboť domácí porody nejsou zakázané. „Jádro sporu definuje jako otázku, zda rodící žena nese trestní odpovědnost za výsledek svého porodu, přičemž má za to, že nikoli, jelikož v trestním zákoníku neexistuje trestný čin usmrcení porodem,“ tvrdila.

Dula namítala, že mezi jejím jednáním a smrtí novorozence nebyla dána příčinná souvislost.

Senát se soudcem zpravodajem Janem Wintrem měl ale jiný názor a tresty nezrušil. Upozornil mimo jiné, že obě ženy si byly rizika dobře vědomy.

„Dovolenost domácích porodů nevylučuje, že v jejich důsledku může být za specifických okolností spáchán trestný čin. Život dítěte v průběhu porodu je chráněn jak trestním, tak ústavním právem a obecné soudy prokázaly, že dítě v průběhu porodu žilo. Svobodná volba místa porodu může být ve specifických případech omezena právě zájmem na ochraně života dítěte,“ řekl Wintr.

Ústavní soud se neztotožnil s námitkou rodičky, že ji soudy činí odpovědnou za nepodstoupení císařského řezu. „Rodička měla především i jiné možnosti, jak smrti dítěte předejít, o čemž svědčí i to, že komunikovala s nemocnicí, která rodičce z její strany preferovaný způsob porodu umožňovala,“ připomněl Wintr.

S námitkami nepochodila ani dula. „Překročila své kompetence, čímž se stala odpovědnou za své následné neodborné jednání, které přispělo ke smrti rozeného dítěte. Vystoupila ze své role již tím, že akceptovala svou přítomnost u domácího porodu bez přítomnosti porodní asistentky či jiného zdravotnického personálu,“ stojí ve verdiktu.

„Učinila tak při vědomí konkrétních rizik na straně rodičky, v jejichž důsledku může dítě zemřít, a také s vědomím, že není vyloučeno, že bude muset reagovat na nastalé komplikace. Následně do procesu porodu aktivně zasahovala a nevhodně postupovala po zaseknutí dítěte,“ stojí ve verdiktu.

Na druhou stranu ale soudci zdůraznili, že trestní odpovědnost za smrt dítěte při domácím porodu nelze dovozovat s pouhým odkazem na to, že domácí porody jsou považovány za rizikovější.

„K závěru o spáchání trestného činu je třeba vždy prokázat konkrétní okolnosti, jejichž rizikovosti pro vedení domácího porodu si rodička musí být vědoma. Domácí porody jsou legální a také jiným oblastem lidského života je běžné akceptování jisté míry rizika, z čehož však nemůže být automaticky dovozována trestní odpovědnost poté, co dojde k újmě,“ dodali soudci.