Podmínka za krytí krádeže na vnitru platí, rozhodl napodruhé Ústavní soud

Plaňanský v minulosti tvrdil, že kauzu vykonstruoval někdejší policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) pod vedením Roberta Šlachty.

Ústavní soud (ÚS) rozhodoval bez veřejného jednání, usnesení zpřístupnil v databázi.

V roce 2017 se Plaňanského na základě jeho první stížnosti zastali ústavní soudci. Po doplnění dokazování však byl znovu odsouzen.

V druhé stížnosti tvrdil, že nadále chybí důkazy a odůvodnění verdiktu je nepřesvědčivé.

Tentokrát ale ústavní soudci ponechali verdikt beze změn. Obvodní soud pro Prahu 7 podle nich pečlivě hodnotil důkazy a vypořádal se s Plaňanského obhajobou.

„Důkazní situací se znovu a poměrně podrobně zabývaly městský soud a především Nejvyšší soud a žádné pochybení obvodního soudu nezjistily," stojí v usnesení ÚS.

Případ se týká krádeže 360 tisíc korun, které podle soudů vzal v roce 2013 Plaňanského podřízený své kolegyni ze služebního trezoru. Plaňanský, jenž na vnitru řídil odbor interního auditu, věc neohlásil policii.

Podle rozsudku okradenou ženu přesvědčoval, aby incident s policisty neřešila, a přiměl ji sepsat listinu, podle níž ztracené peníze našla. Strašil ji tím, že v opačném případě je ministr všechny vyhodí.

Plaňanský dříve v ÚOOZ vedl odbor násilí a s tehdejším novým šéfem Šlachtou se rozešel ve zlém. Jakožto zaměstnanec vnitra pak Plaňanský prováděl audit nad hospodařením ÚOOZ, na jehož základě dostal útvar pokutu od finančního úřadu.

Plaňanský opakovaně zpochybňoval, že se krádež vůbec stala. Jeho podřízená se prý proti němu spikla s policisty. Kauzu označil za „levárnu”.

Za nadržování hrozilo Plaňanskému až čtyřleté vězení. Soudy mu původně uložily patnáctiměsíční podmínku, kterou po znovuotevření případu ÚS o pět měsíců snížil.