Podezřelých řízení ÚOHS jsou podle policie desítky

Na pět až šest z nich se policie podle informací Práva cíleně zaměřila už při velkém zátahu, který provedla 7. března mimo jiné v sídle ÚOHS i v bydlišti jeho předsedy Petra Rafaje.

Podle informací důvěryhodného zdroje Práva vyplývajících ze soudního příkazu k domovní prohlídce se policie zajímá i o zakázky týkající se jedné z nejvýznamnějších dopravních společností v Česku – holdingu BusLine. Jednatelem a zároveň majitelem koncernu je podnikatel Jakub Vyskočil, syn herce Ivana Vyskočila.

Z veřejně dostupných rozhodnutí je patrné, že instituce rozhodovala v řadě řízení, která se společnosti BusLine dotýkala. V některých případech se ÚOHS do sporů vložil právě na základě podnětů zmíněné firmy a jejím připomínkám dal obvykle svým rozhodnutím za pravdu.

Spory se nejčastěji týkaly Liberecka, kde nejkontroverznější kauzou, kterou úřad loni rozhodoval, byla zakázka na MHD v České Lípě. Tendr za 771 milionů získal právě BusLine, jemuž podle neziskových organizací radnice zakázku „ušila na míru“.

Požadavky město údajně zvolilo takové, které reálně mohl naplnit jen BusLine. Šlo například o zajištění akcí s historickými autobusy, jimiž v kraji disponovala pouze zmiňovaná firma. Do výběrového řízení se navíc přihlásily jen dvě společnosti – BusLine a firma TD Bus, která byla dlouhou dobu napojená na vlastníka BusLine Vyskočila. Antimonopolní úřad však v zakázce nenašel žádné pochybení.

Nestandardní podle ÚOHS nebyly ani původní plány České Lípy, kdy město chtělo založit s BusLine společný podnik, ve kterém by měl dopravce osmdesátiprocentní podíl. Díky společné, formálně malé firmě by navíc BusLine, jeden z největších dopravců v zemi, získával zakázky bez veřejné soutěže.

Podle antimonopolního úřadu byla taková situace, i přes kritiku kraje, v pořádku, z plánu však nakonec sešlo a přistoupilo se k výše popsané kontroverzní veřejné zakázce.

Za obcházení zákona o veřejných zakázkách ale naproti tomu ÚOHS loni označil situaci, kdy se Liberecký kraj kvůli snížení nákladů rozhodl založit vlastní dopravní společnost a odkoupit za tím účelem akcie již existující společnosti ČSAD Liberec. Po kraji úřad ve svém rozhodnutí požadoval, aby o akcie dopravce soutěžil veřejně.

Jedním ze tří hlavních dopravců na Liberecku je právě BusLine, který záměr kraje spočívající ve zřízení vlastní dopravní společnosti prostřednictvím odkupu akcií soukromé firmy u ÚOHS napadl.

BusLine se vložil i do veřejné zakázky lounské radnice na Ústecku v roce 2017. Na základě podnětu této společnosti ÚOHS zakázku zrušil, do tendru se přitom sám BusLine nehlásil.

„Jednalo se o zdržovací proceduru. Původnímu dopravci už přesluhovaly autobusy, nechtěl se na nové zakázce podílet, kupovat nové autobusy. A BusLine stále nabízel, že do té doby, dokud nevysoutěžíme nového dopravce, může jezdit on,“ řekl Právu důvěryhodný zdroj přímo z radnice.

K podobné situaci došlo v roce 2015 v Litoměřicích, rovněž na Ústecku. ÚOHS i zde zrušil tendr na provozování MHD, město tak nestihlo vybrat nového dopravce a muselo prodloužit smlouvy s tehdejším dopravcem – společností BusLine.

Redakce se v pondělí snažila tuto firmu kontaktovat, mluvčí ale nezvedala telefon.

Další významnou společností, o které se policie v souvislosti s prověřováním činnosti ÚOHS v soudním příkazu zmínila, je rakouský koncern Porr působící i v Česku. Holding se soustředí na výstavbu bytových komplexů, průmyslových objektů nebo třeba dopravních komunikací.

Společnost Porr figuruje například v kauze kolem stavby dálnice D35 v úseku Opatovice nad Labem–Časy. ÚOHS loni zrušil téměř pětimiliardovou veřejnou zakázku vypsanou Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) týkající se právě dostavby daného úseku, realizace se tím pádem protáhne minimálně o dva roky.

Na antimonopolní úřad se obrátila právě společnost Porr, kterou ŘSD z tendru vyloučilo kvůli tomu, že nabídku podala na starém formuláři. ÚOHS dal společnosti ve svém rozhodnutí za pravdu a označil jednání ŘSD za „netransparentní“.

O rok dříve ÚOHS vrátil společnost Porr rovněž do hry o osmimiliardové dokončení dálnice D1. ŘSD je z boje o tendr vyloučilo také kvůli formálním důvodům.

Mluvčí společnosti Jana Beranová včera Právu sdělila, že se firma k věci zatím nechce vyjadřovat.

Policejní prověřování se ale údajně dotkne i dalších rozhodnutí antimonopolního úřadu. Podle informací Práva kriminalisté řeší podezření z možného ovlivnění minimálně dalších dvou desítek řízení a potažmo zakázek řešených ÚOHS v letech 2015 až 2018.

Zdroje redakce uvádějí, že se policisté nejspíše důkladně podívají i na starší rozhodnutí úřadu vydaná za dobu, po kterou ho vede právě Rafaj. Ten je předsedou od roku 2009 a nyní mu běží druhé funkční období, které má skončit v roce 2021.

„Celá činnost ÚOHS pod jeho (Rafajovým) vedením je pro policii podezřelá,“ řekl Právu důvěryhodný zdroj.

A o tom, že kriminalisté mají podezření na zmanipulování vícera rozhodnutí ÚOHS, než je to týkající se mýtného, svědčí i jejich tvrzení v příkazu k domovní prohlídce, jehož kopii má Právo k dispozici. Týká se tendrů řešených v loňském roce, kdy v lednu Rafaj odvolal z funkce svého místopředsedy Josefa Chýleho, který podle policie nesouhlasil s postupem šéfa ÚOHS v kauze mýtného. Místo něj předseda úřadu na tento post vrátil Evu Kubišovou.

„Bylo zjištěno, že po ustanovení Evy Kubišové do funkce místopředsedkyně ÚOHS (stalo se 16. ledna 2018, pozn. red.) by právě jejím prostřednictvím měl Petr Rafaj ovlivňovat rozhodování v řízeních, která jsou ÚOHS vedena v tzv. prvním stupni,“ je uvedeno v soudním příkazu.

Právě Kubišová měla pod sebou sekci veřejných zakázek a podepisovala rozhodování tohoto odboru ve správních řízeních.

„Toto by mělo probíhat tak, že Rafaj zadává Kubišové svoje nezákonné pokyny, jak má být v jednotlivých řízeních, která jsou vedena na ÚOHS v prvním stupni, rozhodnuto. Kubišová následně uděluje pokyny svým podřízeným tak, aby v plné míře vyhověla zadáním Rafaje,“ míní policie v příkazu.

Vše podle detektivů mělo vypadat tak, aby pracovníci rozhodující na ÚOHS o veřejných zakázkách v tzv. prvním stupni nevěděli, že pokyny k vydávání rozhodnutí, které jim zadává Kubišová, pocházejí ve skutečnosti od Rafaje.

Čtěte také: Policie podezřívá šéfa ÚOHS i ředitele Kapsche z korupce

Detektivové však údajně nemíní šlapat na paty řadovým zaměstnancům úřadu či šéfům jednotlivých čtyř sekcí, kteří prověřovaná rozhodnutí ÚOHS připravovali. Jde jim prý podle zdroje Práva primárně o Rafaje a jeho místopředsedkyni Kubišovou. Oba ostatně zmiňují i v příkazu k domovní prohlídce jako podezřelé ze zneužití pravomoci úřední osoby a korupce.

Podle informací Práva z podnikatelských kruhů Rafaj v posledních měsících objížděl politiky ať už ve Sněmovně, nebo v rámci krajů, dále i lobbisty, ale hlavně některé účastníky správních řízení, o kterých rozhoduje jeho úřad ještě v prvním stupni. Tedy v okamžiku, kdy Rafaj ještě nemá mít s případem nic společného, protože je až odvolacím orgánem na ÚOHS.

Jak ale policie v příkazu k domovní prohlídce uvedla, dává následně své místopředsedkyni Kubišové „notičky“, co mají podřízení dělat a jaká rozhodnutí antimonopolního úřadu připravit.